Čtení o Bedřichu Václavkovi: Tvorba, metoda, dějiny přehled
Roman Kanda
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484104/bmid_cteni-o-bedrichu-vaclavkovi-tvorba--j4M-484104.png
5
1
1
Antologie Čtení o Bedřichu Václavkovi zpřítomňuje momenty kritického přijímání i zpětného hodnocení díla literárního vědce Bedřicha Václavka (1897–1943) v časovém rozmezí od dvacátých let do první poloviny let sedmdesátých. Na základě chronologického a kontextualizačního hlediska je čítanka rozdělena do čtyř částí. První část (s texty Z. Kalisty, L. Blatného, A. M. Píši, J. Strakoše aj.) zachycuje, jak se Václavek v průběhu dvacátých let postupně etabloval jako literární kritik soustavně sledující soudobou literární produkci a vstupující do bouřlivých generačních i světonázorových diskusí. V druhé části je prostřednictvím textů E. Urxe, A. Nováka, V. Černého, F. X. Šaldy nebo B. Fučíka nahlédnut proces dozrávání Václavkovy literárněvědné metody ve třicátých letech, i s jejími limity. Poválečným vzpomínkově laděným příspěvkům je věnována třetí část, v níž A. Černík, J. L. Fischer, J. Drábek, J. Václavková a další přibližují některé souvislosti Václavkova života, včetně jeho tragického závěru v koncentračním táboře. Poslední část obsahuje recenze a studie K. Chvatíka, M. Noska, J. Brabce, O. Suse a F. X. Halase. Většina z nich byla publikována v šedesátých letech, kdy lze zaznamenat zvýšený zájem o dílo B. Václavka, který zapadal do širšího proudu tehdejší reflexe české meziválečné kultury. Václavkovo dílo se tak ocitlo v nových souvislostech znovu obnovovaného vědomí kulturní kontinuity.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Čtení o Bedřichu Václavkovi: Tvorba, metoda, dějiny. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (1)
Knižní novinky (46. týden)
14.11.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Čtení o Bedřichu Václavkovi: Tvorba, metoda, dějiny v seznamech
| v Přečtených | 1x |
| v Doporučených | 1x |
Roman Kanda je člověk, který se snaží připomenout, aby se nezapomnělo, že tzv. socialistický realismus není jen ona pouhá tezovitá tupost padesátých let, nebo jen prostý diktát Sovětského svazu. Zajímá ho, jak plastický z oněch všech realismů (venkovský, magický apod.) dokáže být, kde jsou jeho limity a jak je provázán s marxismem. Ať už to byla u nás nejprve sociální poezie, pak proletářská poezie, pak levicově orientovaný Devětsil, který se postupně rozpadl do proudů surrealistické avantgardy a např. Levé fronty....zkrátka jak se rodila tahle estetická norma, když ještě nebyla normou. V čem spočíval tento přístup, proč byl tak vyhledáván a jaké měl limity. A svými knížkami pan Kanda - například mnou již vychváleným Českým literárněvědným marxismem - dokazuje, že marxismus v českém pojetí měl i své jiné než stalinistické valéry, že šlo o "projekt", který byl svým způsobem i živnou půdou.
A ztělesněním tohoto cíle je literární kritik a vědec Bedřich Václavek. Ten reprezentuje osobitý přístup k socialistickému realismu, kloubí ho se sociologickými přístupy, a nezůstává na dogmatech, ale vyvíjí se. Kanda v úvodu píše: ."..promyslet metodický způsob, jak se tvůrce "probíjí" k realitě...Václavek ho nazývá socialistickým realismem, založil jej však ve srovnání s doktrínou sovětského ideologa A. A. Ždanova mnohem subtilněji a v zásadě nedogmaticky.."
Tedy Václavkova originalita a nedogmatičnost z něj činí živoucí přemýšlející figuru, kterou Kanda zpřítomňuje antologií textů, které o Václavkovi vznikly: Zdeněk Kalista, Lev Blatný, Albert Pražák, František Gotz, A. M. Píša, J. L. Fischer, Eduard Urx, Václav Pekárek, Artuš Černík, Ludvík Svoboda, a mnozí další, a samozřejmě F. X. Šalda nebo Václav Černý tak vedle sebe prezentují své pohledy, při čemž zasazují Václavkovu práci (např. jeho knihy o literatuře) do širších souvislostí. Polemizují s Václavkovy konkrétními názory nebo naopak přístupem či pochybují o možnosti propojení sociologie a marxismu. Zvlášť ostrý je Arne Novák, který ale nakonec sám je ten, který zastřeší jako rektor Masarykovy univerzity Václavkovu habilitaci. Celá antologie je moc pěkné čtení, protože to je mnohočetně plastický pohled na osobnost české literární kritiky, která stála na levé straně spektra a která by podle mého, kdyby nebyla brutálně zavražděna nacisty, sehrála v poválečném vývoji svoji velkou roli. Přečetl jsem si to s gustem, hojně podtrhal, nosných myšlenek je tam spousta a moc panu Kandovi za jeho práci děkuji.