Ďalších 365 dní přehled
Blanka Lipińska
Tehotnú Lauru postrelili. Špičkoví lekári bojujú o jej život. Jej manžel, bos sicílskej mafie, musí urobiť najťažšie rozhodnutie v živote. Koho má zachrániť, svoju milovanú, alebo dieťa? Ako sa Massimo rozhodne? Má život bez Laury vôbec zmysel? Dokáže syna vychovávať sám? V hlave mu víria milióny myšlienok, ale ani jedna mu neprináša úľavu. Nevie, aký osud čaká jeho rodinu. Akých 365 dní budeme sledovať v tretej časti strhujúceho príbehu? Ďalších 365 dní je pokračovanie bestsellerovej série Blanky Lipińskej o Laure Bielovej, ktorú unesie šéf sicílskej mafie. Z predchádzajúcich dielov trilógie 365 dní a Ten deň sa celosvetovo predalo vyše 1,5 milióna výtlačkov. Román plný erotiky a nečakaných zvratov, ktorý si získal aj srdcia mnohých slovenských čitateliek, viacerí prirovnávajú k Päťdesiatim odtieňov sivej. Ak si myslíte, že Lipińska už nemá v zálohe žiadne prekvapenia, poriadne sa pripútajte, pretože Ďalších 365 dní je ako jazda na horskej dráhe!... celý text
Literatura světová Pro ženy Erotika
Vydáno: 2022 , Ikar (SK)Originální název:
Kolejne 365 dni, 2019
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ďalších 365 dní. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (69)
Prvně píšu hodnocení až po dočtení celé série a ani ho nechci rozepisovat k jednotlivým dílů.
Po přečtení prvního dílu, jsem nechala zbylé dva rok bez otevření. Až nyní jsem je přečetla.
Brutální, násilnický, majetnický a manipulativní Massimo a vedle něj nezralá, nevyspělá Laura, na kterou udělá dojem množství peněz a bohatství.
Tenhle toxický vztah nebyl tolik zřetelný v prvním díle. Bohužel vývoj násilí v druhém dílu a dramatičnosti celé situace, kdy Lauru zajímaly jen hadříky a co a či nemá na sobě, aby uspokojila svého Dona, mě zklamal.
Rozhodně vývoj příběhu neuspokojil mně. Začíná být čím dál víc plitký a povrchní.
Zapojení Nacha vzbudilo opět mou pozornost a chtěla jsem příběh dočíst. Ovšem najednou se z brutálního příběhu stala sladká romance s mafiánským podtextem.
Pokud bych měla shrnout, díly jsou nevyvážené. Vývoj je jak na horské dráze.
Dočetla jsem. V poli polských autorek považuji tuto sérii za slušně čtivou s lepším průměrem. Ovšem já se ke knihám nevrátím. Na tolik mě neoslovily.
Opět žádné očekávání, ale místy už jsem se musela smát... No, vynechám vyloženě negativní komentář a shrnu tuto trilogii jednou větou... Už nikdy tu sérii číst nebudu.
Související novinky (1)
Knižní novinky (4. týden)
23.01.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ďalších 365 dní v seznamech
v Právě čtených | 6x |
v Přečtených | 388x |
ve Čtenářské výzvě | 40x |
v Doporučených | 9x |
v Mé knihovně | 249x |
v Chystám se číst | 62x |
v Chci si koupit | 24x |
v dalších seznamech | 2x |
K trilogii 365 dnů jsem se dostala zcela náhodou a se smíšenými pocity jsem četla 1.díl. Tak cca v 1/2 jsem zkonstatovala, že je to Padesát odstínů, ale po mafiánsku. A ne úplně dobře napsané a že ji asi odložím. Nojo, jenže ten konec. Zkrátka jsem nakonec sehnala i další díly a pokračovala. Druhý díl měl víc děje, stejně sexu a objevil se Nacho, tím se děj stal zajímavějším. No a 3.díl už byl konečně lepší a akčnější, i o chlup lépe napsaný, takže se četl (navzdory přeskakování některých částí) docela rychle. Takže mohu zkonstatovat, že to jako jednoduchá vztahová romantika (po mafiánsku) na odreagování (to zvýrazňuji) docela ušlo. Kdo přijal Padesát odstínů nejspíš přijme i toto. A hodnocení? Styl psaní: *. Děj: **** za 3.díl a závěr trilogie. Hlavní hrdinka: často na pěst, což v hodnocení píšu asi úplně poprvé.
Souhlasím s @monika0181, že hodnotit trilogii jde až po dočtení všech dílů. Kdyby toto vyšlo jako 1 kniha, bylo to trochu probrané od stále se opakujících scén, a lehce učesané textově, hodně by to příběhu přidalo.
PS: Díky knize se rozšířil můj přehled o značkách aut, bot a módy. Tak za ty auta dávám taky *** :-D.
„Opět jsem seděla v podivném, ale krásném autě, které rozhodně nepocházelo z téhle doby. Podle toho, co jsem mohla vidět v bledém světle pouličního osvětlení, bylo auto modré se dvěma bílými pruhy uprostřed. Prohlédla jsem si vnitřek a souhlasně přikývla. Je to normální vůz, pomyslela jsem si, žádná kosmická loď. Mělo tak tři ukazatele a čtyři spínače a na dřevěném volantu nebyla žádná tlačítka. Skvělé“