Dášeňka čili Život štěněte přehled

předevčírem

Půjdu proti proudu, ale tato kniha je za mě hrozná. Pan Čapek napsal úžasná díla, ale toto mezi ně nepatří. Hned napíšu proč. Ještě podotknu, že knihu jsem četla jako dítě - to mě na knížce zaujaly jen ty fotky psa, ale i jako dospělá - a to mě ta kniha totálně naštvala.

První třetina knihy
Je o tom, jak se Dášeňka narodila, jak rostla. Toto je krásně popsáno. Je zábavné číst o štěňátku, které zjišťuje, na co má oči, uši, ocas, packy a pak následně objevuje svět a tropí neplechy. To je jediná část knihy, kterou bych doporučila ke čtení. Ovšem tato třetina končí ve chvíli, kdy je psáno o tom, že Dášeňka zlobí a proto musí z domu. Samozřejmě, že chápu, že štěňátka po určitém čase jdou od maminky a k novému majiteli, ale to podání "zlobíš, tak jdeš z domu" se mi prostě nelíbí. Také dle mého názoru by se nadále dalo psát o tom, jak štěně objevuje svět. Přišlo mi, že začátek této třetiny byl psán s nadšením ze štěňátka, ale postupem času, jak štěně rostlo a zlobilo se panu Čapkovi zhnusilo a už tu knihu nepsal s takovým zápalem a radostí a proto to nějak narychlo dopsal a zakončil tím, že Dášeňka jde z baráku.

Druhá třetina
Druhá třetina jsou pohádky pro Dášeňku, aby pózovala při fotografování. Ach jo...
Pohádky nejsou dobré, vůbec mě nenadchly. Pak tu byly pohádky, které mě opravdu naštvaly. Pohádky o tom, proč se pejskům sekají ocasy... Proč by o této lidské krutosti někdo psal... Nebo pohádka, která není dopsána, protože Dášeňka odešla?

Třetí třetina
Fotky Dášeňky. Proč ne, člověk se na ní může podívat. Ale taky tu je věc, která mě naštvala. Fotka "jak Dášeňka rostla", kdy je jedna a ta samá fotka malá, větší a největší... To mě už jako děcko štvalo...

Dávám dvě hvězdičky. Jednu za tu první třetinu, druhou za fotky. Bohužel nepatřím mezi lidi, kteří by byly z této knihy odvařeni.

09.12.2024

Možná i díky téhle potvůrce mám skoro celý život okolo sebe pejsky.
Milá knížka a roztomilé ilustrace.