Dějiny Dánska přehled

29.01.2025

Když jsem poprvé vyrazil do Dánska v první půli devadesátek, měl jsem onu představu o potomcích Vikingů a znal jsem rámcově pouze jména jako Harald Modrozub, Knut Veliký, nebo později se pravidelně se střídající Kristiánové a Frederikové s výjimkou Markéty, které se podařilo na krátký čas sjednotit celou Skandinávii. Návštěva Dánského království mě překvapila, protože žádná Skandinávie se tady nekonala, zdánlivě plochá krajina byla mírně kopcovitá a nesmírně (třeba na rozdíl od Holandska) malebná a města i vsi byly přesně na půl cesty mezi Anglií a střední Evropou a s tou Skandinávií nemají, alespoň podle mě nic společného. Zato chápu, že se tady narodil a působil největší pohádkář všech dob - Hans Christian Andersen.

No a tím se dostávám k téhle velmi dobré knize, kde jsou dějiny dneska maličkého Dánska shrnuty a podány přesně tak, jak to potřebujete, pokud se chcete dozvědět víc, ale nehodláte zabředávat zbytečně do detailů. Dánsko bylo (podobně jako třeba Litva) ve středověku docela velmoc, rozpad Kalmarské unie přiblížil Dánsko i přes jeho "vlastnictví" Norska, Islandu a Grónska ke střední Evropě a postupnému zmenšování vlivu, kdy posledními zásahy do celoevropské politiky byla účast v jedné fázi třicetileté války a potom ještě účast ve válce zvané severní, kde ale už hrálo Dánsko druhé housle a hlavně se stalo objektem pro loupeživé válečné výpravy Švédů, kteří Dánsko vybrakovali několikrát podobně, jako se to stalo u nás na konci třicetileté války.

Období napoleonských válek přineslo Kodani bombardování Brity a na jejím konci ztrátu Norska, které si bezskrupulózně přivlastnil švédský král a bývalý francouzský maršál Barnadotte, aby svým švédským poddaným kompenzoval ztrátu Finska, předaného Rusům. Možná dodnes neuralgickým rokem je pro Dány onen 1864, kdy bylo Dánsko drtivě poraženo Prusy a Rakušany poté, co si špatně "vyložilo" podporu Velké Británie a ztratilo Šlesvicko a Holštýnsko. První světové válce se Dánsko vyhnulo a dokonce kousek Šlesvicka dostalo zpět, ve druhé už to nešlo, během jediného dne byla malebná zemička bez boje obsazena a podobně jako Nizozemí a Norsko i zde se našli hrdinové, kteří byli díky svému árijskému původu vítáni v jednotkách SS a nasazeni na východní frontě. I když v poměru k počtu obyvatel jich bylo ze tři jmenovaných zemí nejméně, platí pro ně to samé, co pro Nory, o Holanďanech ani nemluvě - víc jich bojovalo s nacisty než proti nim. Teprve v posledních cca třiceti letech historici prokázali, že Dánové si dost pomohli prací pro nacisty a pláštík v chování jejich tehdejšího krále i ona "záchrana" jejich židovských spolubčanů (bylo jich necelých šest tisíc) je tedy poněkud chatrnější, i když ta kolaborace ve srovnání se Švédskem a Norskem byla mnohem menší, tak na naší úrovni.

Po válce došlo na dost rázné účtování s kolaboranty, překvapil mě počet popravených. A do toho si vždy vzpomenu na vraždu G. Kambana, v Kodani žijícího islandského spisovatele, kterého dánští "odbojáři" zavraždili za údajnou kolaboraci (jeho zločin spočíval v tom, že strávil pár let v Německu) tři dni před koncem války. Také se Dánsko vzdalo Islandu a hlavně naivní neutrality a stalo se jedním ze zakládajících členů NATO. Do EÚ vstoupilo ve druhé vlně rozšiřování a i přes fakt, že si udrželo svoji korunu patří k dlouhodobě nejúspěšnějším členům tohoto společenství.

Dánsko proslavil mimo jiné Hamlet. Tedy titulní postava ze Shakespearovy tragédie. A je docela komické, jak třeba vznikl název onoho hradu - tedy Elsinoru. Ten hrad se ve skutečnosti jmenuje Kronborg a ve sklepení spí Holger Danske, obdoba našich blanických rytířů. A jelikož námět Hamleta se dostal do Anglie přes Francii a ti jak známo neumí vyslovit "h", přejmenovali si město Helsingør na Elsinor a nazvali tak onen hrad, který se v uvedeném městě nachází. V souvislosti s touhle krásnou, přívětivou a celkově nějak tak na rozdíl (zase podle mě) od Švédska a Norska sympatickou zemí by mě zajímala jedna jediná věc. Česká republika ma dvakrát tak velkou plochu jako Dánsko a dvakrát tolik obyvatel. Řada "čecháčků" blábolí o pidizemičce. Copak asi říkají Dánové? Nakonec význam a proslulost země, tedy hlavně lidí, co v ní žijí, není asi v její ploše a často ani v počtu jejích obyvatel...