Dějiny dobytí Peru přehled

Překvapilo mě stáří knihy. Přitom se to čte stejně dobře jako nejmodernější literatura faktu, kterou píší současní autoři. Nicméně, jak se zmiňuje o kus níž Denny45, dějiny předkolumbovské Ameriky postoupily hlavně díky archeologii dál a tak ne všechno, jak je to zde v knize popsáno, je možná brát za bernou minci. Problém je totiž v tom, že pokud si někdo přečte třeba Dějiny Peru a Bolívie z nakladatelství LN, zjistí, jak to bylo ve skutečnosti s onou mírumilovnou a skvěle spravovanou říší Inků. Ani Cortes ani Pizzaro by s pár set lidmi, byť s poněkud technologicky pro válku lépe vybavenými a možná i fyzicky zdatnějšími nikdy nemohli dosáhnout conquisty, kdyby je ve skutečnosti nepodpořili desetitisíce Indiánů, kteří byli krátce předtím buď ovládnuti Inky stejně brutálním způsobem, jako to předvedli Španělé a nebo s nimi bojovali. Incká říše byla stejně agresivní, jako říše aztécká. Obraz, který předkládá Prescott na začátku je tedy zcela falešný, ale nevyčítal bych mu to. Celá kniha rozhodně není vědeckou prací, nicméně je třeba si všimnout toho, jak jsou oni spolubojovníci a pomocníci z řad místních, chovajících se podle zásady, že nepřítel mého nepřítele je můj přítel znovu a znovu (a nejen tady) marginalizováni. Španělé, kteří byli prvními tvůrci legend o své nepřemožitelnosti a vítězství hrstky "správných" křesťanů nemohli přece připustit, že by svého cíle nikdy nedosáhli bez tak masivní podpory domácích pohanů. Popis občanských válek mezi conquistadory by byl skvělým námětem na něco a la Hra o trůny a scénárista by si nemusel ani moc vymýšlet. Nicméně, až se někdo bude zase rozplývat nad truchlivým osudem Indiánů v (nejen) jižní části amerického kontinentu, měl by si uvědomit, že stejně brutálně v kombinaci s fanatismem se chovali španělští vojáci Filipa II. ve vzbouřením Nizozemí (např. 4. listopadu 1576 během jediného dne vyvraždili v Antverpách 7 tisíc lidí, vyrabovali a vypálili celý střed města) a byli to ti samí vojáci jako Pizzaro, Almagro a další výraznější nebo jenom zmiňovaní hrdinové Prescottovy knihy. Fanatická katolická víra, kterou Prescott několikrát zmiňuje poskytovala jenom zástěrku pro bezohledné loupení, mučení a vraždění. V Cuzcu stejně jako v Antverpách. A později za třicetileté války. Bylo snad oněch vyvražděných 30 tisíc obyvatel Magdeburku po dobytí 20. května 1631 vojskem katolické ligy méně lidmi než Indiáni, které pobíjeli Španělé v Novém světě? Braunerová zmiňuje nejen v Evropě ono dnešní sebemrskačství, ale tohle bychom taky měli vidět v souvislosti s dějinami brutálního ovládnutí říše Inků.