Dějiny Židů přehled
Kurt Schubert
Kniha poskytuje jasné a přesné vylíčení židovských dějin. Historicky ověřená fakta Starého zákona, postavení Židů v antice, křesťansko-židovské protiklady, úloha a pronásledování Židů ve středověku, duchovní a náboženský život, novověký antisemitismus, rasová nenávist, genocida a sionismus.
Literatura faktu Náboženství Historie
Vydáno: 2003 , NS SvobodaOriginální název:
Jüdische Geschichte, 1995
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dějiny Židů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Asi by bylo bláhové si myslet, že někdo dokáže vtěsnat dějiny Židů do 121 stránek zhruba A6 formátu. Takže to vezměme popřadě. Vzadu na knize je mimo jiné napsáno: "Čtenáře čeká jasné a přesné vylíčení židovských dějin." Nečeká, např. již díky zmíněnému malému rozsahu. Dočká se "jen" letmého a zběžného úvodu do mnohem širší problematiky, který je možné chápat jako odrazový můstek k širšímu "jasnějšímu a přesnějšímu" studiu dané problematiky a "bodový" záznam k hledání podrobnějších a věcnějších pramenů. Tedy takové, co by mě mělo zajímat a po čem bych se měl pídit."Historicky ověřená fakta Starého zákona" na nic podobného jsem v knize nenarazil, pokud tím tedy nejsou míněny citace ze Starého zákona a jejich letmé převyprávění."Postavení Židů v Antice" - pár zmínek na několika stránkách."Křesťansko-židovské protiklady", méně, než bych čekal a ne tak do hloubky jdoucí, jak by se díky záměru a obsahu knihy mohlo zdát (ano, v něčem jako Dějiny Židů bych očekával hlubší a podrobnější rozbor dost zásadního tématu, od nějž se dějiny židovského národy od jisté doby odvíjely)."Duchovní a náboženský život" - tohohle jsem v knize čekal nejvíce a nejvíce mě to zajímalo, protože, pravda, o téhle stránce židovství nevím prakticky nic. První půlka knihy se ničemu takovému vůbec nevěnuje, je jen suchým mlácením dat, událostí a jmen. Ve druhé půlce už se to v tomto směru o dost zlepší a vlastně můžu říci, že jsem i docela spokojen a ukojen."Úloha a pronásledování Židů ve středověku, novověký antisemitismus, rasová nenávist, genocida a sionismus". Na začátku knihy se píše: "Napsat dějiny Židů znamená psát také neustále dějiny antijudaismu a antisemitismu. Avšak nečinili bychom židovskému národu po právu, kdybychom na jeho dějiny nahlíželi jen ve světle protižidovských resentimentů a pogromů..." - naneštěstí tak 75-80% knihy nic jiného nedělá. Ano, Židé to neměli nijak jednoduché, ale abych pravdu řekl, docela mi leze na nervy jejich jakýsi "monopol na utrpení" a stejně tak mě sere, že každý, kdo se kriticky staví proti politice Izraele (tedy státu jako takového, ne Židům) je hned označován za antisemitu. I proto jsem po této knize sahal, abych se o nich dozvěděl taky trochu něco jiného, než jak jim bylo soustavně ubližováno (nijak nepopírám, že by se to nedělo), jenže jsem byl opět zklamán. Ano, Židé byli perzekvováni, v knize je docela dobře popsáno proč tomu tak bylo (velmi mě zaujalo konstatování: "Jestliže byli Židé před obdobím emancipace odmítáni proto, že byli jiní, tak od 19. století byli odmítáni proto, že chtěli být stejní." Trochu mi to připomíná dnešní náhled na Araby a muslimy (pravda, ti zrovna ve velké míře - tedy ne všichni - stejní být asi nechtějí). Kapitolka o sionismu a vzniku Izraele mě tu a tam docela rozesmála, je lehce propagandistická.... Dějiny Židů se z knihy moc nedozvíte, spíše vás nakopne po čem všem se dál pídit. Jako úvod do problematiky pro zcela neznalého a neznalou to však svůj účel plní.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dějiny Židů v seznamech
v Přečtených | 21x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 17x |
v Chystám se číst | 3x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2003 | Dějiny Židů |
1971 | Cesty k pramenům: biblická archeologie a literární kritika |
2000 | Bible a dějiny |
2003 | Ježíš ve světle tradiční židovské literatury |
1999 | Židovské náboženství v proměnách věků |
Knihu jsem koupila za 50 u trhovce na Masaryčce. Tušila jsem, že asi nepůjde o žádný bestseller.
Ačkoli autor nepíše právě čtivě, přelouskat se to dá. Chvílemi jsem se v těch dějinách ztrácela, přeskakovala odstavce, ale i tak jsem se dozvěděla pár důležitých informací.
Třeba že pan Herzl vyjednal s Chamberlainem kolonizací Ugandy, málem už byla ruka v rukávě, ale ruští Židé se postavili ostře proti tomuto záměru.
Stalo se to v roce 1903 a v roce 1904 pan Herzl zemřel. Ruští Židé trvali na Palestině.
Jak to dopadlo víme, jakákoli rozumná dohoda s Araby je v nedohlednu.
Samozřejmě, řvali by i domorodci v Ugandě. Ale vzhledem k tomu, ze v Ugandě není tolik Svatých míst, a ti domorodci asi nejsou tak temperamentní jako Arabové, možná by dneska už mohl být klid.
Anebo taky ne.