Dělat film přehled
Federico Fellini
https://www.databazeknih.cz/img/books/80_/80529/delat-film-80529.jpg
4
35
35
Přední italský filmový režisér a scenárista Federico Fellini, tvůrce mnoha světové proslulých filmů, jejichž značnou část zhlédli diváci i v našich kinech, v této knize se zaujetím vypráví o zrodu námětů pro jednotlivá díla, o různých aspektech práce filmového režiséra, vzpomíná i na své přátele, s nimiž se ve filmovém světě setkával.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dělat film. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Zajímavá četba, nicméně Fellini mi není moc sympatický, ke konci už mi vyloženě lezl krkem. Ovšem pokud někoho zajímá film, není rozhodně vůbec marné si tuto knihu přečíst.
Skôr, než som videla Amarcord, som si tie scény prečítala v tejto knihe. Felliniho spomienky ma zaujali nielen ako dielo nesporného velikána, ako výpoveď tvorcu svetového mena, ale tiež ako svedectvo o podmienkach povojnovej talianskej kinematografie, kedy technické podmienky a náklady na nakrúcanie boli oveľa skromnejšie, než dnes, zato umelecké výsledky dosiahli "neskromné" výšiny.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dělat film v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 50x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 1x |
| v Mé knihovně | 48x |
| v Chystám se číst | 8x |
| v Chci si koupit | 1x |
| v dalších seznamech | 3x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Štítky knihy
italská literatura filmování dějiny filmu Federico Fellini, 1920-1993 režiséři italský filmAutorovy další knížky
| 1986 |  Federico Fellini filmuje |
| 1966 | 5 scénářů |
| 1978 |  Amarcord |
| 1989 | A loď pláva |
Nejde o Felliniho životopis, ani průřez jeho tvorbou, jakkoli se v textu obojího dotýká. Je to spíš jakýsi volný proud asociací, jehož prostřednictvím se autor pokouší čtenáři vysvětlit, co není jasné ani jemu samotnému – jak na náměty a k realizaci svých uměleckých děl došel. Jsou tu nesourodé vzpomínky z dětství v Rimini, svým způsobem milovaném i nenáviděném, nicotné i stěžejní zážitky, bloudění při hledání životního povolání, okouzlení a nevěřící úžas nad každým úspěchem, i rozčarování z pocitu, že jej vlastně nikdo nechápe, a že především nechápe on sám sebe. Jeho snímky jsou trpké a drásavé, on sám byl velmi citlivý a vnitřně křehký člověk, který se ale nebál pojmenovat věci pravými jmény a bez ohledu na důsledky poukazovat na nešvary lidské povahy i ubohost a povrchnost soudobé společnosti.