Démon alkohol přehled
Jack London
„Je to živá, poctivá, prostá, dojemná, klasická kniha o pití,” autor se zpovídá tak upřímně, jak dokáže. A London dál přiznal: „Jediná vada je, že jsem v té knize nepověděl celou pravdu, poněvadž jsem si netroufal. Ví se, že alkohol je král lhářů, zabiják se zkrvavenýma rukama a ničitel mládí, ale i vznešený chlapík, v jehož společnosti si připadáte jako ve společnosti bohů.“... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2017 , AlpressOriginální název:
John Barleycorn, 1913
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Démon alkohol. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (98)
Takže aj Jack London bol iba obyčajný človek. Jeden z milióna, ktorého ducha ničil alkohol. Démon alkohol.
Napriek tomu dokázal prežívať život aj v iných rovinách a dokázal to preniesť na papier do pútavých príbehov v divokej prírode.
Život mal bohato naplnený dobrodružnými cestami, škoda toho alkoholu, ktorý ho sprevádzal po celý čas.
Túto knihu vnímam ako sebareflexiu. Úprimnú, vecnú, pravdivú. Určite mi dotvorila celkový obraz človeka menom Jack London.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Démon alkohol v seznamech
v Právě čtených | 12x |
v Přečtených | 889x |
ve Čtenářské výzvě | 102x |
v Doporučených | 58x |
v Knihotéce | 285x |
v Chystám se číst | 307x |
v Chci si koupit | 44x |
v dalších seznamech | 6x |
Štítky knihy
paměti, memoáry americká literatura psychologické romány alkoholismus alkohol
Autorovy další knížky
2020 | Tulák po hvězdách |
2002 | Démon alkohol |
1974 | Bílý Den |
2003 | Bílý tesák |
1988 | Mezi zlatokopy |
Vlastní životopis (dobré přečíst pro srovnání také Námořníka na koni od Stonea) a i po 120 letech velmi užitečná studie života alkoholika (kolikrát sebe a nás přesvědčuje, že jím není, nebyl a nebude, že mu pití nechutná a pije jen ze "společenských" důvodů, a proto svého démona ovládá, nikdy naopak...).
Poučné, smutné, depresivní, i když pro jeho rané (ne)zkušenosti by asi leckdo měl pochopení. Nejvíc mne překvapilo, že tvrdí chlapi - námořníci v sanfranciském zálivu popíjeli běžně vedle piva víno, o tvrdém alkoholu je zmínka až o hodně později..., a ani tehdy to není předpokládaný rum.
Někde v úvodu mne překvapilo, když popisoval, že bílé myšky se vidí na vrcholu extáze. Halucinace tohoto typu ve skutečnosti doprovázejí delirium tremens, vrchol abstinenčního stádia (chm, takže vlastně extáze, pokud to tedy snad London viděl takhle).