Deník čínské školačky přehled

19.10.2017

je to celkem banální a slušná vymejvárna (jak pisatelka opakuje různý hesla naučený), ale rychle se to přečte a člověk si udělá představu o životě čínský školačky na venkově, což je vždycky trochu prozření. pro šprty tam je mnoho poznámek pod čarou, ve kterejch jsou stravitelně popsaný různý souvisloti, na který tam pisatelka odkazuje, takže se z toho dá udělat pěknej komplexní obrázek. a navíc je tam to hezký poslání celý týhle knihy.

05.10.2017

Po knize jsem sáhla jenom kvůli splnění bodu „deník“ ve čtenářské výzvě. Kniha je dobrá jako zdroj informací o bídě místních. Samotný text knihy však působí dost chaoticky, protože původní text deníku je proložen spoustou nezbytných vysvětlujících poznámek a odkazů na odkazy a je orámován příběhem, jak se deník dostal do rukou autorů knihy a jak s ním naložili.

Třináctiletá Ma Yan z národnostní menšiny čínských muslimů popisuje ve svých deníkových zápiscích svůj nelehký život, který (by) si nebrala. Život její rodiny, stejně jako mnoha dalších, se pohybuje na hranici přežití (nebo spíš pod ní). Chodí do 5. třídy základní školy vzdálené 20km, kde je přes týden „na internátu“. Její osud se láme v okamžiku, kdy se nemůže pokračovat ve školní docházce, protože rodina nemá peníze na školní výdaje na další pololetí.

Příběh má zdánlivé šťastný konec ve formě pár stipendií - adopcí na dálku, ovšem jen zdánlivě. Samozřejmě, že řešením není dát rybu hladovějícímu. V tomto případě ale není řešením ani jej naučit lovit ryby (jak autoři knihy radostně zvěstují). Adopce na dálku je řešením pouze krátkodobým-překlenovacím a konečným (vy)řešením musí být systémová změna.
Skutečným ŘEŠENÍM JE NAUČIT HLADOVĚJÍCÍHO, ŽE RYBY V RYBNÍCE UŽIVÍ JEN OMEZENÝ POČET ŽALUDKŮ, A TEN SE OPRAVDU NESMÍ PŘEKROČIT. Ač to možná zní krutě, tohle je to jediné, co musí místní lidé pochopit – že zlepšení JEJICH životních podmínek je možné pouze a jedině JEJICH vědomým omezením porodnosti. Je totiž rozdíl, když mám jeden krajíc chleba (nebo misku rýže) rozdělit mezi 3 děti nebo 10 dětí... Dokud tohle nepřijmou za své, srdcervoucí osudy dětí jako je Ma Yan se budou opakovat jako přes kopírák.
(více v recenzi)