Deník mého bratra přehled
Chava Pressburger , Petr Ginz
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37631/bmid_denik-meho-bratra-6558dc7c57b8c.png
5
29
29
Kniha seznamuje veřejnost s nově nalezenými, dosud nepublikovanými deníky židovského chlapce Petra Ginze (1928-1944), které si vedl v Praze v letech 1941-1942 před svou deportací do koncentračního tábora Terezín. Předmluvu ke knize "Deník mého bratra" napsal PhDr. Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze. Samotné deníky jsou uvedeny vzpomínkovým textem Petrovy sestry Evy (Chavy), dále jsou v knize publikovány výňatky terezínských deníků Petra a Evy Ginzových a výběr z Petrových literárních prací. Texty doplňují reprodukce kreseb a linorytů Petra Ginze a rodinné dobové fotografie. Deníky z rukopisu přepsala a k vydání připravila Zuzana Zadrobílková. ISBN 80-86159-54-X je chybné.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Deník mého bratra. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Deník mého bratra v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 43x |
| ve Čtenářské výzvě | 6x |
| v Doporučených | 4x |
| v Knihotéce | 24x |
| v Chystám se číst | 68x |
| v Chci si koupit | 18x |
| v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
Židé deníky vzpomínky židovské děti děti a válka Petr Ginz, 1928-1944 holokaust, holocaust
Deník mého bratra jsem četla s neurčitým očekáváním a jsem moc ráda, že jsem se do toho pustila. Díky svkělé předmluvě od Leo Pavláta a bohatému doprovodnému slovu sestry Petra Ginze, izraelské malířky, dostaly deníkové záznamy rámec, v němž čtenář mnohem lépe pochopí jejich význam a důležitost. Autentičnost výpovědí malého chlapce člověka dojme a dotkne se ho, ať chce nebo ne. Stejně tak jako přidané ukázky z Petrových příspěvků do známého terezínského časopisu Vedem. To vše spolu s výtvarnými pracemi dokazuje, jakou osobností Petr už ve svém věku 14ti až 16ti let byl a v jakou mohl dozrát. Možná bychom se v české kultuře dočkali následovníka Karla či Josefa Čapka, možná někoho jiného. Kdo ví. Je každopádně škoda, že jeho život skončil tak rychle, i když překypoval až do poslední chvíle. Ale také je dobře, že stále žije díky své sestře, pamětníkům a dalším knihám, ve kterých se objevuje (viz Princ se žlutou hvězdou, Návštěva z pravěku).