Deníky přehled

11.08.2024

Keith Haring mě okouzlil. Neznala jsem, přitom maluji. Stydím se do morku štětce, i za své tempo proti jeho. Neskutečně našláplý život, malby bez nákresu, rovnou z jedný vody šup na plot a to doslova. Dostalo mě i jeho přemítání o životě, o smyslu tvorby, snažení. Jeho jeden týden by se rozprostřel do celého života a byl by plný. Zemřel mlád, ale nepromarnil minutu.

20.08.2021

V jednom hrabáku (bazar s vyřazenými věcmi) jsem zakoupil hrníček s Haringovou kresbou a podpisem. Z jeho kreseb vyzařuje světlo a energie. Nejinak z jeho deníků, vlastních zápisků i citací z děl, která četl.
„Místa a čas – je cosi ve mně, co se s nimi všemi setkává, všude a vždy, a vzbuzuje ve mně pocit, že jsem DOMA? Tvary, barvy, hustoty, pachy – je cosi ve mně, co jim odpovídá.“ Walt Whitman
„Přišel jsem domů a vyndal ze svých kapes všechny drobnosti, které jsem za celý den nasbíral, a ty položil na stránku NYTimes, které jsem našel cestou domů, je to několik menších shod okolností a překrývajících se informací. Věcí, které jsou vzdáleně příbuzné, byť jsou vybírány nahodile.“ (KH Deníky 130)
Máte to také tak? Můj stůl bývá také hostem podobných věcí. Kdyby byl Haring buddhista, pochopil by sklad těchto věcí. Jsou celkem a skrze ně ho poznáváme. Ale to věděl! Je dobré, že máme stejné zdroje!
„LAURIE ANDERSEN V MYDD KLUBU. NOVÁ HUDBA, NEW YORK ZAVŘENÝ na týden DO KUCHYNĚ. SKLADBA CHARLIEHO MORROWA PRO 60 KLARINETŮ HRANÁ PŘI ZÁPADU SLUNCE V BATTERY PARKU NA OSLAVU PRVNÍHO LETNÍHO DNE. ZOO V BRONXU. Četl jsem RIMBAUDOVY DOPISY, ČETL JSEM I JEHO ILUMINACE V METRU A V KAVÁRNĚ, KDE JSEM SEDĚL U STOLKU, JEDL JSEM ZMRZLINU A POPÍJEL MINERÁLKU PERRIER, S TSENG KWONG GHIM jsem se díval na FELLINIHO FILMY. Nacházel jsem věci na ulici.“ (KH Deníky 108 – pojednání o poezii)
Tak to je New York, když jste tam byli, tím líp!
„Děti vědí, co většina lidí zapomněla. Fascinuje je jejich každodenní existence, což je velice zvláštní a mnoha dospělým by moc pomohlo, kdyby se to naučili chápat a respektovat.“ (KH Deníky 177)
„Myslím, že je velmi důležité milovat život. Potkal jsem sedmdesátileté, osmdesátileté, kteří milují život tak moc, že jejich věk je znát opravdu jen na jejich starých tělech. Život je velmi křehký a neuchopitelný. Jakmile si myslíme, že ho chápeme, objeví se další záhada. Já nerozumím ničemu. To je podle mě klíčem k porozumění všemu.“ (KH Deníky 177)
To je to důležité, co jsem si z jeho deníků poznamenal. Máte to také tak?