Děti nás učí přehled

28.11.2022

K tyhle knize jsem se dostal trochu náhodou. Jak jsem se poslední dobou zaobíral literaturou o duchovním seberozvoji, dostal jsem doporučení pro studium psychosyntézy italského psychiatra Roberta Assaglioliho a jeho žáka Piera Ferrucciho. Ze zahraničí jsem si objednal jeho nejdůležitější knihu What We May Be, ale než kniha dorazila, tak jsem slupnul tuhle knihu, protože taky řeším děti.
Je to tedy kniha ne o výchově, ale duchovném rozvoji rodiče. S naratívem, že děti nás učí jsem se často potkal, ale nepřikládal jsem tomu váhu. Autor tam vykresluje osobní zážitky se svýma dvěma syny, o kterých bych mohl říct, že v porovnání s naší domácností to měl náročnější. Autor je ovšem jako psycholog dobrý pozorovatel a všiml jsi odkud pochází kořen problému.
Před přečtením knihy jsem si myslel, že na to, aby člověk mohl duchovně růst, potřebuje samotu a klid a pozornost dětem jsou v tom překážkou. Teď se domnívám, že děti jsou spíš jako zenový mistr, který tě uhodí klackem, když polevuješ ve svém charakteru. Dítě je jako zrcadlo, které hned ukáže, když jste lživý, manipulativní, neúpřimní, neklidní, namyšlení nebo zasněni do svých identit.