Drasticky děsivý Dexter přehled

04.10.2024

Kdyby byla ve čtenářské výzvě kategorie "Kniha, která se odehrává v místě vaší budoucí dovolené", tak tam zařadím právě tohle. Chystáme se na Floridu a hledal jsem nějaké dílko zasazené do slunečního státu. Dextera jsem i přes veškerý hype zatím neviděl a když jsem zjistil, že je to na základě knížky, neváhal jsem a objednal si rovnou omnibus čítající první tři knihy. Začetl jsem se do toho a přelouskal sto stran během prvního dne. Ze začátku super, ale velice rychle jsem vychladl (stejně jako dexterovy oběti :-)). Už to tady psali jiní čtenáři a ztotožňuji se s tím, že po literární kvalitě je to podprůměrné. První díl má dvě stě stran, ale měl jsem pocit, že by mohl mít pouze sto. Dexter se ve svých myšlenkách točí v kruhu a opakuje jednu myšlenku třikrát. Začne to brzy otravovat a říkal jsem si co tomu chybí. Chybí tomu barvitost. Až když jsem začal koukat na seriál, tak jsem pochopil proč je tak dobře hodnocen a co jeho předloze naopak chybí. Je to hlubší popis prostředí, doprovodných postav, motivů a pocitů. Kromě pár zmínek ulic a restaurací tam Miami vůbec není akceptováno. Vedlejší postavy dostanou minimum prostoru a po pravdě se vám myšlenky Dextera po chvíli přesytí. Celý koncept je super a dalo by se z něj vytěžit špičkové dílo, ale autor to ve své první části nedokázal. Jelikož se seriál odvíjí svou vlastní příběhovou linií, přiznám se, že nemám moc chuť do dalšího dílu investovat čas. Ale tak nějak doufám, že bude docházet k autorově vývoji a další knihy budou o fous lepší. Chvilku to převálím v hlavě a aspoň jeden další díl vyzkouším. Jinak seriál teda vřele doporučuji, pokud jste jako já, sto let za opicema!

19.08.2024

Formou audio-knihy. Poslech za nějž vděčím služební cestě a kolegyni, libující si v seriálu dle této knihy natočeném. K poslechnutému. Klady. Interpret audio-verze knihy. Zápory. Zápory přímo ne, ale hned dvě „ALE“. „Ale“ za-prvé: Po stránce literárního zpracování tématu podprůměr. Příběh je vyprávěn z perspektivy „drasticky děsivého (d.d.) Dextera“, krevního analytika občanským povoláním, jehož koníčkem jsou sadistické vraždy; ale odpravuje pouze „špatné“ lidi, takže vlastně sympaťák (?!). Popravdě i u „moderních“ kriminálek dám přednost klasickému schématu dobro proti zlu, a úchylný sadista pro mne není synonymem pro dobro - k tomuto drobná poznámka níže. Vykreslení postav podprůměrné, postavy prázdně ploché, programově přihlouplé, nadměrně přisprostlé a vůbec nesympatické. „Ale“ za-druhé: Po stránce detektivně-kriminální opět podprůměr. Příběh sice nabízí, jak je u detektivek a krimi obvyklé, vraždu respektive sérii vražd, ale o vyšetřování se příliš hovořit nedá, namísto odkrývání stop intelektem, se zapojuje náhoda, štěstí a přečasto paranormální, parapsychologické, telepatické či od jakého to čerta přidělené schopnosti soukromého pátrače, pana d.d. Dextera. Zkrátka dopouštět se činnosti zločinné v destinaci, chráněné detektivy, které si vytvořila páně autorova fantasie, musí být za chvíli nuda k uzoufání - pokud nejste sadistický masový vrah, to pak máte na krku, respektive za krkem, pana d.d. Dextera. Poznámka ku hledisku morálnímu. Ne nebudu lkáti, kam že se to ubíráme, nahrazujeme-li Sherlocka Holmese, Hercula Poirota, slečnu Marplovou, Otce Browna, jejich mladší kolegy Endeavoura Morse, Adama Dalglieshe, kolegy nejmladší Roberta Huntera a další úžasně úchylnými masovými vrahouny. Vždyť nemusím podobné knihy číst, poslouchat, filmy sledovat. Navíc musím přiznat zálibu v sérii, knižní i filmové, věnované osobě doktora Hanibala Lectera (i v H.L. v podání Anthony Hopkinse). Jen mne kniha přivedla k otázce zda je horší psychopatický vrah, který si jaksi z důvodu vrozeného či pod vlivem nějakého toho super traumatu jaksi „nemůže pomoci“ (ne to není žádný projev soucitu, pochopení, omluvy pro tyto jedince) nebo průměrný, běžný, zákon neporušující občánek, který se za určitých podmínek, podmínek vytvořených totalitními režimy (ať již rudými či hnědými), povolně zapojí do vraždění státem schváleného. No vážně, kdo z nich je větší stvůra. Jaké utrpení může pro jiného člověka vymyslet a na něm spáchat masový psychopatický vrah, které by nebyl schopen vykonat kterýkoli průměrný, za normálních okolností vcelku slušný občánek, stane-li se zaměstnancem totalitní moci.