Dharmoví tuláci přehled

23.01.2025

"Dharmoví tuláci" jsou zajímavou knihou. Překvapilo mě, kolik emocí se v tomto románu nachází a jak kontrastní jsou: Chvílemi autor oplývá životem, jindy je předmětem smrt a nadpozemskost. Přítomné jsou také popisy přírody, hor či cest a rozhovorů s přáteli.

Mně se kniha však četla opravdu špatně. S beatnickou literaturou mám kontrastní vztah - nelíbí se mi romány, ale zato mám moc rád poezii. Od Kerouaca jsem četl "Na cestě" a kniha se mi také příliš nelíbila. Hádám, že mi na beatnické literatuře vadí hlavně absence nějakého mustru; stránky a kapitoly bývají neuchycené, popis prostředí to samé... Vím, že o tom celý tento styl psaní je (nenechat se ničím svazovat), ale pro mě bohužel nefunguje, jelikož mi to připadá chaotické.

Životní styl stoupenců mě fascinuje (a svým způsobem i přitahuje - proto se k němu čas od času vracím), líbí se mi, že se snažili vzepřít systému a nenechat se jím zotročit. Vždy mě ale u čtení napadá, že svým "odhozením konvencí" akorát hází odpovědnost na ostatní lidi, od kterých potřebují peníze/majetek. Taky se mi nelíbí propojení duchovna s drogami či alkoholem, které z nějakého důvodu dává autorům smysl.

Nejvíce se mi líbil doslov - ten ale nebyl psaný Kerouacem. :)

02.09.2024

Moje první seznámení s Kerouacem dopadlo na výbornou. Bylo to takové tiché, uklidňující, místy velmi dojemné čtení, spousta pasáží k zamyšlení, bavilo mě téma, příroda, hory, cestování, volnost, buddhismus...

"S blázny zenu bylo všechno v pohodě, a sanitka z blázince byla moc daleko, aby nás mohli slyšet. V tom všem ale byla moudrost, což pochopíte, když se někdy v noci projdete nějakou předměstskou ulicí a po obou stranách ulice míjíte domy, v obýváku svítí lampa, vrhá zlatý paprsky a uvnitř je malý modrý čtverec televize a každá žijící rodina nejspíš upírá pozornost na stejný pořad; nikdo nemluví; na dvorcích je ticho; štěkají na vás psi, protože místo na kolech se tam pohybujete po lidských nohách. Až se to začne objevovat, kdy všichni na celým světě budou brzo uvažovat stejně, tak to pochopíte, a blázni zenu se už dávno obrátí v prach, se smíchem na svých zaprášených rtech. Jediný, co můžu říct na obranu těch lidí, co se dívají na televizi, těch miliónů a miliónů jedinýho oka: když sedí před tím Okem, tak nikomu neubližujou. Ale Japhy taky ne..."

"V každým případě to všechno skončí v pláči."