Dílo je vše přehled

Dílo je vše
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/3206/dilo-je-vse.jpg 4 9 9

Výběr z korespondence Gustava Flauberta (1821–1880) opisuje křivku umělcova života – dopisy sestře Karolíně, Chevaliérovi, Alfrédovi le Poittevinovi, Maximovi du Campovi, matce, strýci Parainovi, Louise Coletové…, z cest po Palestině, Sýrii, Řecku, Itálii, Turecku…, vznikající a související s jeho románovou tvorbou, umožňují rozkrýt pozadí Flaubertova díla, pochopit jeho metodu. Jednotlivé oddíly souvisejí vždy s prací na některém ze základních románových opusů. Flaubertova korespondence nabízí úchvatný a leckdy nečekaný pohled do originálního myšlenkového světa velkého realisty, jeho ostré komentáře často překvapí svou otevřeností, ať již jde o postoje k literárním současníkům nebo na svou dobu velmi otevřené zmínky o vlastních „choulostivých“ nemocech. Právě tato úchvatná kombinace velmi intimních detailů s literárně-filozofickými úvahami a postřehy činí z autorových dopisů strhující četbu.... celý text

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dílo je vše. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (2)

milamarus
18.10.2024 4 z 5

Adresáty máte uvedené shora, k obsahu se již před devíti lety vyjádřil uživatel zarivybagr, tak já jen zdůrazním časovou chronologii dopisů. První byl napsán dne 22. ledna 1842, poslední pochází ze dne 15. července 1878, přičemž platí, že co úryvek, to samostatná stránka se spoustou volného místa okolo. // To umožní jednak dobře sledovat vývoj Flaubertových myšlenek, jejich postupné opracovávání, jednak při čtení přirozeně zpomalit. Předchozí držitel knihy si některé věty rovnou zatrhl. Příkladně: „Ať raději pojdu jako pes, než abych o vteřinu uspíšil větu, která není zralá.“ nebo „Je tak málo lidí, kteří milují totéž co já, kteří mají zájem o to, čím se zabývám.“

Dostupné ve fondu městské knihovny, a to v počtu pěti exemplářů.

zarivybagr
22.10.2015 4 z 5

Flaubert ve svých dopisech skládá poklonu Umění, které je pro něj náboženstvím a které klade výš než samotný život. Autor má být ve svém díle jako Bůh (vnímaný Spinozovsky jako sama příroda) - tedy neviditelný a všudypřítomný. Opakovaně jde Flaubert v uctívání formy tak daleko, že popírá jakýkoliv význam látky a sní o formálně dokonalém díle, o vrcholu formálního Umění. Velkým paradoxem je tato snaha o maximální potlačení autora a jinde publikovaný jeho výrok "paní Bovaryová jsem já". V této jeho nejlepší a nejznámější knize zpracovává přeci své velké životní téma - člověka, jenž je zcela v zajetí literatury (modly Umění), pro kterého je život možný jen jako snaha o připodobnění literárním vzorům. Paradoxně tak největší sílu tvoří opovrhovaná látka, která u Flauberta vychází právě z jeho vlastního života. Kniha, kde je autor přítomen vlastní zkušeností, nejen jako vševědoucí Bůh v pozadí. Rozhodně ovšem inspirativní čtení zachycující vnitřní utváření spisovatele i okolnosti jeho tvůrčího procesu.


Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Dílo je vše v seznamech

v Přečtených9x
v Knihotéce3x
v Chystám se číst4x
v Chci si koupit2x