Dítě přehled

14.04.2022

Tak jsem si přečetla svého prvního Šaldu – ve snaze pochopit, proč „jako literární kritik exceloval, ale jako autor spíše zapadl“.

„Dítě“ je hra o tom, jak se jednotliví členové továrnické rodiny postaví k neplánovanému těhotenství svojí služky. Dala by se v ní spatřovat kritika sociálního darwinismu a malthusiánství (jeden myslitel je zmíněn, druhý naznačen), s čímž souvisí i Šaldovo odsouzení interrupce. Kromě toho autor útočí na měšťanskou endogamii a vůbec na kastovnictví (sňatky služek a továrníků vnímá pozitivně, coby příliv čerstvé krve). Oslavuje život, mateřství i mužství – Alešovo „umělectví“ a sny o hudební kariéře chápe jako opak autentické mužnosti.
Jak typické pro intelektuály, že píší divadelní hry o zbytečnosti umění.
Žánrové zařazení mezi komedie se mi nezdá; přesnější by snad bylo „sociální pohádka“. Trochu naivní příběh o černobílých postavách, ale z jazykového hlediska určitě nedělal ostudu jevištím první republiky. Pojmy typu „zuzaník“ (starší muž, který si myslí na děvčata) nebo „citová nezaměstnanost“ stojí za zapamatování. :)

PS. Vnucuje se myšlenka, že rozšíření účinné antikoncepce bylo pro literaturu katastrofou, poněvadž ji ochudilo o celé jedno odvětví námětů.