Divá Bára / Karla přehled
Božena Němcová
OBSAHUJE DVĚ POVÍDKY. První je o nebojácné a přitom obětavé dívce, která svým založením a způsobem života se vymyká běžné konvenční představě. Druhá o chlapci, který má v převlečení za dívku ujít vojně, přitom však neujde lásce.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Divá Bára / Karla. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (15)
Tak jsem se zase musela vrátit k Báře. Před pár dny běžel v televizi film, ten si pokud mohu také nenechám ujít, a tak jsem si musela znovu přečíst i knihu. Nevím, čím mě tak fascinuje, vždyť v jiných knihách jsou daleko větší "hrdinové" ve všech směrech, ale prostě jsem si ji zamilovala. Ráda porovnávám knihu s filmem, což u ostatních knih moc nedělám. Ale zde mě to baví, v každém je spousta rozdílů, ale obojí je podařené. Bára je bezelstný, přímý člověk, užívá si obyčejného vesnického života a pod pojmem štěstí si ani neumí moc představit, třeba oproti Elišce. V příběhu je názorně ukázáno, jak moc může někdy drobná lež, někdy i třeba nevinná, obrátit někomu život vzhůru nohama. Když lidé věřili na pověry, které někdo šikovně "podpořil", bylo vystaráno. Po všech ústrcích, které si vytrpěla, jsem jí moc přála to závěrečné štěstí, které bylo vlastně v tom, že potkala člověka, který stejně jako ona pověrám a babským povídačkám nevěřil.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Divá Bára / Karla v seznamech
v Přečtených | 135x |
ve Čtenářské výzvě | 13x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 37x |
v Chystám se číst | 2x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
emancipace české povídky Domažlicko
Část díla
- Divá Bára / Divá Bara 1856
- Karla 1855
Autorovy další knížky
1958 | V zámku a v podzámčí |
1942 | Divá Bára |
2021 | Babička |
2002 | Povídky |
1988 | Velká kniha pohádek |
Divá Bára je jedno z alter-eg Němcové, ok, emancipované ženy to měly vždycky těžký; Karla je další idealizovaný příběh, snad s reálným jádrem, inspirovaný pobytem na Chodsku (tehdy žili lidi v jedné světnici, spolu celý rok, ve dne v noci, fakt by si nikdo za cca 15 let nevšiml, že dívce nerostou prsa, ale vousy, atd. atd.), prostě jak někdo může považovat Němcové psaní za "realistické", to opravdu nechápu: v čem?
třeba v obrazech z okolí domažlického sice popíše kroje a zvyky, sem tam vloží nějaké nářeční slůvko, ale popisy mezilidských vztahů nejsou odpozorované, charaktery černobílé, selektované na dobré a zlé bez vývoje, děj nevěrohodný, upravený do pohádkově útěšné kostry "přes obtíže vše dobře dopadne a zlo je potrestáno"
mimochodem vesnička Medákov se od 14. století nazývá Mrdákov, což v polovině 19. století nemělo dnešní vulgární význam: mrdati = rychle (se) hýbat, vrtět, mrkat