Divákem Dallasu: Soap opera a melodramatická imaginace přehled
Ien Ang
Na počátku osmdesátých let uchvátil televizní diváky americký seriál Dallas, který bylo prostě nutné sledovat. Osudy příslušníků rodiny Ewingů vstupovaly týden co týden do obývacích pokojů nejprve v USA, ale brzy i v mnoha dalších zemích po celém světě (u nás až po r. 1989). Miliony diváků tak s napětím sledovaly další vývoj v dramatických vztazích bohaté rodiny texaských ropných magnátů a rančerů ze Southforku a postavy záludného J. R. či třeba jeho nešťastné ženy Sue Ellen, jež utápí svůj žal v alkoholu, se staly načas důležitou součástí sdílené kulturní encyklopedie. Kde se ale tato divácká fascinace a mimořádná popularita vzaly? Co přesně v utváření samotného seriálu ji způsobilo? Proč fiktivní zobrazení většinově nedostupné a vzdálené životní zkušenosti amerických boháčů vzbuzuje takový ohlas a zájem i v kontinentální Evropě? Co na Dallasu přitahuje mužské publikum a co na něm tak fascinuje ženské divačky? Otázky takového druhu si na počátku svého výzkumu položila tehdy začínající nizozemská badatelka Ien Angová, autorka knihy Divákem Dallasu (originál z r. 1982 nese název Het geval Dallas, ve světě je však monografie známá spíše pod svým anglickým titulem Watching Dallas). Při hledání odpovědí vyšla Angová z dopisů, které jí v odpověď na její inzerát uveřejněný ve společenském časopise pro ženy zaslali sami diváci (a mezi nimi především divačky). Většině z nich se Dallas líbil, i když odpovědělo i několik těch, kdo ho nemohli vystát, všichni se nicméně pokusili svůj svou fascinaci světem seriálu nějakým způsobem uchopit. Ien Angová jejich odpovědi pečlivě analyzovala, hledala jejich průniky a opakující se myšlenky – to vše při vědomí, že dobově běžným intelektuálním přístupem k produktům populární kultury (jejž sdílely i mnohé institucionální autority) bylo odmítavé pohrdání. Sama Angová takové ideologické předporozumění nechává stranou, vedena upřímný zájmem dozvědět se, jak přesně vzniká a funguje požitek ze sledování Dallasu, jak se má melodramatický charakter zobrazených přepjatých zápletek k divácké představě o vztazích a ubíjející každodennosti našich životů a jak zobrazení ženských hrdinek a jejich problémů vztahují současné divačky ke svým životům a svému vnímání postavení žen ve společnosti. Výsledkem tohoto tázání je čtivá a přístupná kniha, která má dodnes potenciál oslovovat nové generace čtenářů a která se po právu stala jedním ze zakladatelských kamenů studií populární kultury i mediálních studií. České vydání je doplněno o překlad metodologické kapitoly z nizozemského originálu, která není běžnou součástí anglických překladů monografie. Knihu uzavírá doslov Ireny Reifové, krátkou předmluvu k českému vydání napsala sama Ien Angová.... celý text
Literatura naučná Filozofie Sociologie, společnost
Vydáno: 2019 , AkropolisOriginální název:
Watching Dallas: Soap Opera and the Melodramatic Imagination, 1985
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Divákem Dallasu: Soap opera a melodramatická imaginace. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Kniha Divákem Dallasu vyšla poprvé v roce 1982 v nizozemštině. Anglický překlad vyšel, o tři roky později, v roce 1985. Autorka tuto monografii zaměřila na fenomén tehdejšího období – televizní seriál Dallas. Tento pořad dosahoval nevídané celosvětové popularity u diváků, i když byl odbornou veřejností zatracován jako brak nebo označován za ideologický nástroj. Angová svou publikací chtěla dle vlastních slov v předmluvě přispět k pochopení důležitosti tohoto fenoménu, které vede k novým přístupům v problematice společenské, kulturní i politické role televize a televizních seriálů.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Divákem Dallasu: Soap opera a melodramatická imaginace v seznamech
v Přečtených | 10x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 4x |
v Chci si koupit | 6x |
Hodně zajímavá studie, která zjednodušeně neopovrhuje diváky soap oper. Autorka dokázala stanovit nové metody výzkumu diváků, pojmenovala pojmy jako aktivní publika a emocionální realismus a charakterizovala 4 druhy přístupů diváků k Dallasu.