Dívka beze jména přehled
Marina Chapman , Lynne Barrett-Lee
Hrála jsem si na zahradě. Najednou jsem uviděla kus černé ruky a bílé látky, kterou mi dali před obličej. Vykřikla jsem zděšením a ucítila jsem ostrý zápach chemikálie. Moje poslední vzpomínka, když jsem upadala do bezvědomí, byla jediná – teď zemřu. Druhý den ráno se probudila hladová a s bolestí břicha. A obklopená skupinkou opic! Lidoopové kolem ní utvořili kruh a občas se na ní jeden opičák zašel podívat zblízka. "Štouchali do mě a hrabali se mi ve vlasech. Křičela jsem, ať mě nechají a jdou pryč. Nic ale nepomohlo a musela jsem čekat, než dokončí svou kontrolu,“ vypráví. Od toho dne měla novou rodinu. Chapmanová popisuje, jak kopírovala jejich zvyky a zvuky. Dokonce se začala i drbat jako opice, což bylo způsobené mimo jiné i blechami. Naučila se hledat potravu a šplhat po stromech. Naučila se přežít v pralese, informoval Daily Mail. "Sílily mi svaly a kůže na rukou hrubla. Začala jsem lézt čím dál tím výš a nikdy nezapomenu moment, kdy jsem vyšplhala "na střechu“ pralesa. Výhled z vrcholků stromů byl naprosto neuvěřitelný, ten čerstvý vzduch! Především jsem se ale stala jejich plnohodnotným členem,“ vzpomíná.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2016 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Girl With No Name, 2013
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dívka beze jména. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (33)
V dětství jsem hltala Tarzana, který mě přímo uchvátil, ale nikdy by mě nenapadlo, že život dítěte jako součást opičí tlupy může být skutečně realitou. A proto jsem hltala stejně i tuto knihu. Je to opravdu šokující příběh - tak malé dítě a schopnost přežít v džungli? Slovo zázrak - myslím, že není od věci. Neuvěřitelný pud sebezáchovy. Vyprávění mě vtáhlo do děje hned od začátku knihy - bála jsem se společně s hlavní hrdinkou, společně s ní jsem cítila i bezmoc, beznaději, zklamání, snad i ty rány a bolest, které ji provázely. Příběh je vyprávěný velice nekomplikovanou formou, možná až formou odpovídající literatuře pro mládež, ale v tomto případě jsem to při čtení vůbec nevnímala - tak strhující pro mě byl samotný příběh Mariny.
Druhá část knihy není o nic méně napínavá a pro hlavní hrdinku o nic jednodušší, snad i naopak - život v civilizaci. Otřesné životní podmínky v Kolumbii v padesátých a šedesátých letech, kdy životy lidí nemají téměř vůbec žádnou cenu - chudoba, gangy, únosy, vraždy - realita běžného dne. A do toho všeho dítě bez jakýchkoliv lidských návyků, které vystřídaly návyky zvířecí? Jakou šanci má na normální život?
Jediné, co mě na knize mrzelo, je, že skončila. Strašně moc jsem se chtěla dozvědět, jakým způsobem a kdy se jí konečně podařilo sžít s další novou situací a zařadit se do běžného života, jaký snad známe i my.
Kde je tedy vlastně větší divočina? V džungli přírodní nebo v džungli civilizace?
Popravdě vůbec nevím, co si mám o knize myslet, natož kolik jí udělit hvězdiček.
Velmi těžko uvěřitelný příběh, plný krutosti a nevlídnosti osudu.
Nečetlo se to špatně, není to však kniha, po které znovu sáhnu.
Škoda, že chybí závěr, jak se autorka etablovala do "normálního" života.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dívka beze jména v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 134x |
ve Čtenářské výzvě | 18x |
v Doporučených | 7x |
v Knihotéce | 73x |
v Chystám se číst | 110x |
v Chci si koupit | 32x |
já prostě nevím, nějak tomu úplně nemůžu uvěřit. Je to možní stylem jakým je příběh vyprávěný, ale fakt by si tak malé dítě pamatovalo tolik detailů, opravdu by přemýšlela nad tolika věcma. Névím no-- Určitě pro mě ale byla zajímavější první část ze živoata s tlupou. 3 Hvězdičky protože mám problém tomu příběhu uvěřit a nelibil se mi styl jakým to bylo vyprávěno.