Divoká pustina přehled
Gary Paulsen
Mrazivé severské putování se psím spřežením Iditarodská stezka spojuje opuštěné zlatokopecké městečko Iditarod ve vnitrozemí s pobřežím Beringova moře a Aljašského zálivu. Název Iditarod v jazyce domorodců znamená „vzdálené místo“ a právě tam míří Gary se svým psím spřežením. Denním propojením s fascinující přírodou pozná sílu, něhu i brutalitu odlehlé divočiny. Na vlastní kůži zažije, jak vypadá hladový vlk i medvěd, a žasne, kolikrát si dokáže sáhnout na dno svých sil.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2020 , AlpressOriginální název:
Woodsong, 1990
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Divoká pustina. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (25)
[audiokniha]
Aleš Procházka alias Snape velkým dílem přispěl k mému nadšení z četby. Sama sobě bych si to tak pěkně nepřečetla :o)
Zvýraznil autorův pokorný přístup ke zvířatům a vnímání přírody. Strhnul mě od prvních slov a já strávila poslední horké dny obklopena chladem Aljašky.
Útržkový styl autora mi nepřekážel, nejednou jsem měla úsměv na tváři a jedinou chybkou na kráse je, že vyprávění je moc kratké . . .
Určitě se k jeho laskavosti v bezesných nocích ještě vrátím - na uspávání ideální :o)
5/4
Divoká pustina mě překvapivě nezaujala. Překvapivě, vzhledem k tématu. Nesedlo mi zpracování, které zmiňuje třeba i Marek82, Mijagi, Arev122, Lizard...
První (delší) část knihy je složená z nijak nenavazujících epizod ze života v americké divočině. Gary Paulsen v nich popisuje (přesně tak to na mě přes snahu o dramatičnost většinou působilo) zážitky ze setkání se zvířaty, zkušenosti, vedoucí k vlastní proměně, i své začátky s mushingem a tažnými psy.
Druhá část je věnovaná závodu Iditarod, který se jezdí na památku roku 1925, kdy v Nome vypukla epidemie záškrtu. Ta už mě upoutala víc, jen škoda útržkovité stručnosti.
Autor na začátku zmiňuje, že se pokoušel živit mmj. také psaním.
A já bych možná jen přidělila hodnocení a víc bych se knížkou nezabývala, nebýt toho, že jsem právě dočetla Tyrkysovou horu od Diny Štěrbové.
Přenést na někoho nezúčastněného své zaujetí a emoce tak, aby - byť jen na chvíli - dokázal cítit podobně a zachytit podstatu vzdálené zkušenosti, je těžké. Paulsen mi své zaujetí předat nedovedl.
Související novinky (1)
Knižní novinky (7. týden)
08.02.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Divoká pustina v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 78x |
ve Čtenářské výzvě | 17x |
v Doporučených | 8x |
v Knihotéce | 59x |
v Chystám se číst | 51x |
v Chci si koupit | 9x |
Romantika Aljašky, pustých sněhových plání a psích spřežení. O které ráda čtu, protože v reálu by tam do dvou hodin bylo po mně. Na rozdíl od toho, co píší ostatní, mě víc bavila první část, která je o psech a jejich moudrosti. Líčení závodu Iditarod taky fajn, ale ne tak zajímavé jako první část. Škoda, že má knížka jen 130 stran, klidně bych četla dál. 85 %.