Dobyvatelé ledových moří přehled
Konstantin Sergejevič Badigin
Autor líčí nesčetné svízele Amosova a jeho tří druhů, novgorodských kupců, jedoucích s poselstvím k Dánskému králi.
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1968 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihyOriginální název:
Pokoritěli stuďonych morej, 1957
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dobyvatelé ledových moří. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Velmi silné tři hvězdičky, možná i čtyři by se daly dát. Je to dobrodružná kniha. Žánr, jak skupina hrdinů bez bázně a hany putuje někam za ušlechtilým cílem, a v tom se jim snaží bránit všelijací syčáci, zlosyni a zrádci. Knížka mi připomínala romány Eduarda Štorcha, hlavně se mi vybavil Hrdina Nik. Trochu připomíná i verneovky.
Ze začátku čtení komplikuje velké množství postav a málo vysvětlené reálie. Ale později, když už jde o plavbu a o osudy paralelních výprav putujících po souši se už děj zpřehledňuje. Knížce citelně chybí mapa, protože bez ní máme geograficky mlhavou představu, jak vlastně výpravy putovaly. A ilustrace by také mohly být lepší. Přeci jenom, dobrodružná knížka určená pravděpodobně pro mládež by si zasloužila lepší obrázky.
V podstatě souhlasím se vším, co je napsáno v předchozích komentářích této knížky. Badigin píše zdlouhavě, dost často odbíhá od tématu a dost se tam projevuje doba, kdy román psal. Díky tomu obyčejní Novgoroďané jsou nejčestnější a mají ty nejlepší úmysly, šlechtici a kupci jsou zkažení a myslí jen na sebe, na německých rytířích a na Hanze není v románu snad jediná dobrá vlastnost…
Je to zajímavě vybrané téma. Mezi řádky je poznat, že Badigin sám byl kapitán na lodi a plavil se Arktidou. Badigin velmi dobře vylíčil život v Novgorodu, kraje kolem Ledového moře. Ale přitom to vše píše tak stroze, používá zbytečně krátké strohé věty.
Intrikaření hanzy, bojarů a vnitřní rozpolcenost vladyky Novgorodu mi tak něčím připomínali Nepřítele z Atlantidy nebo Faraonova písaře od Pludka.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dobyvatelé ledových moří v seznamech
v Přečtených | 30x |
v Knihotéce | 68x |
v Chystám se číst | 3x |
v Chci si koupit | 2x |
v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
1988 | Dobyvatelé ledových moří |
1967 | Trosečníci na Grumantu |
1979 | Plavba na Modrém tuleni |
1953 | Hrdinové severní plavby |
1953 | Tri zimy medzi kryhami Arktídy |
Z těch ruských KODovek, které do nás komunisti cpali, tato patří spíše k těm lepším. Zajímavá především svým prostředím (středověký Novgorod počátku 15. století). Ale samozřejmě prosáknutá, jako veškerá ruská literatura, sovětská i nesovětská, rusáctvím. Křižáky u Grunwaldu porazili Poláci, Litevci a RUSOVÉ, ze západu přichází jenom zlo a špatnost, zato jas a dobro jedině z východu, zde konkrétně z Moskvy. Což je černohumorně paradoxní, protože jestli někdo přinesl zkázu Velkému Novgorodu, spolu se Pskovem jedinému zárodku demokracie, který se kdy v ruských zemích vyskytl, tak to byli právě vládcové Moskvy. Nejprve ten, co si jej podrobil (Ivan III.?, nejsem si jist), a definitivně poté vraždící maniak Ivan IV., v západních jazycích obdařený přiléhavým přízviskem Hrozný (ruský originál Groznyj ovšem zvráceně znamená Velkolepý). Jinak dále samozřejmě Matička Rus, vlast, ruská duše, lid, bla bla. Nic nového. Poněkud troufale překvapivé bylo v úvodu knihy naznačení, že Rusové objevili Ameriku, když autor popisuje, jak bělomořští plavci směrem na východ za Obem minuli ústí dalších pěti velkých sibiřských řek a pak přepluli moře do protější země, kde zase rostly stromy... Nepřekvapivé pro toho, kdo četl stalinistické Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích (úplně všechno vymysleli Rusové a Západ to ukradl)... Rád bych si o Novgorodu zase něco přečetl, ale ruské autory propříště vynechám, nemá to smysl. Rus, to není země, stát, či národ, to je diagnóza.