Dosažení jižní točny: Deník z poslední expedice přehled
Robert Falcon Scott
Velitel britské polární výpravy zaznamenává zážitky posádky od vyplutí z Nového Zélandu v listopadu 1910 až po poslední okamžiky v březnu 1912, kdy mohl ještě psát, než zahynul se svými čtyřmi souputníky vyčerpaný námahou, vyhladověním a mrazem. V podrobných deníkových zápisech vyvstává před očima čtenáře drama lidského zápasu s přírodou a velikost důsledného úsilí člověka dosáhnout svého cíle.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: 1972 , Mladá frontaOriginální název:
Scott's Last Expedition, 1913
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dosažení jižní točny: Deník z poslední expedice. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (8)
a zase znova - dnešní čtenář si ťuká na čelo, proč ti zoufalci na pokraji smrti vyčerpáním s sebou vláčeli plné sáně geologických vzorků a proč je nezahodili, proč i na pokraji smeti prováděli a zaznamenávali meteorologická pozorování.
táhli protože museli. měli to ve smlouvě. polární výprava nebyl žádný samoúčelný sport, ale podnik se svou ekonomikou, výprava byla na dluh, a ten měl být splacen výsledky, někdo si ty vzorky objednal a poskytl výpravě financování. oni tam nejeli páchat hrdinství, ale vydělat.
naproti tomu v našem (tradičně spíš německém) kulturním prostoru adorovaný Amundsen byl pěkný ptáček - ten prostě jen závodil.
Scottův deník udělal tragickou výpravu k Jižnímu pólu nesmrtelnou.
Uhlazenost deníkových záznamů (až na závěrečné stránky) je však matoucí a čtenář může mít zkreslený názor bez další literatury a komentářů.Pravda o expedici dříme totiž skryta kdesi pod povrchem mezi řádky.Je dobré znát společenské pozadí i motivaci jednotlivých aktérů.Pak teprve se deník stane srozumitelnějším.
Jejich výkon to však v ničem nesnižuje.Tito muži fungovali v třeskoucích mrazech bezmála 4 měsíce.Buď odpočívali v obyčejném plátěném stanu,nebo za sebou táhli těžké sáně.S obyčejným sextantem,tabulkami určenými k navigaci a v oblečení začátku dvacátého století dokázali urazit tam a zpátky více než 3000km ledovou pouští Antarktidy.
Neměli k dispozici nic z pomůcek dnešních "dobyvatelů"a proto jejich výkon sotva tak kdy může být překonán...
K cíli své cesty dorazili později než Norové,ale tisíce lidí díky tomuto deníku znají jejich jména: Scott Bowers Wilson,Evans Oates.Zatímco muže-vítěze- jenž následovali Amundsena zná jenom pár zanícenců a historiků.Tvrdí se,že kdyby Scott a jeho druhové byli bývali přežili,nikdy by nebyli tak slavní...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dosažení jižní točny: Deník z poslední expedice v seznamech
v Přečtených | 36x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 23x |
v Chystám se číst | 22x |
v Chci si koupit | 6x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
1972 | Dosažení jižní točny: Deník z poslední expedice |
1919 | Dosažení jižní točny (I.) |
1919 | Dosažení jižní točny (II.) |
Naprostou většinu textu knihy zabírá popis cesty lodí a příprav na místě. Cesta k pólu sama o sobě je jen na pár desítkách stran. Deník obsahuje velmi mnoho podrobností o počasí a geologických a sněhových podmínkách, což příliš zajímavé není, ale patří to k tomuto druhu literatury. Velmi by mě zajímal pohled R. Amundsena na tento souboj a rovněž zápisky jiných členů výpravy. Takto člověk vychází jen z pohledu samotného kapitána Scotta, který pravděpodobně zaznamenal jen část pravdy. Celkově však doporučuji.