Mlha děsu přehled

Toto je snad první kniha v životě, kterou jsem nedočetla... prostě to nešlo. Námět nebyl špatný, ale vývoj nezajímavý, předvídatelný. Jak se zde píše v komentářích níže, zřejmě jsem se k této knize dostala pozdě, v pubertě by to možná ještě šlo ...

07.04.2018

Odkládat si tuhle knihu na lepší časy víc jak dvacet let nebyl asi můj úplně nejlepší nápad. Čím mě mohla ohromit v pubertě, už v dospělosti nezvládla ani náhodou. Čekal jsem stylovou dobrodružku s patinou braku a ono nic. Přitom zápletka vlastně není špatná, mám pro tyhle jednoduché žánrovky s megazlotřilými padouchy slabost, jenže v tomhle případě mi chyběla celistvější koncepce. Od začátku do konce bojují různí hrdinové s různými variantami mlhy, aby se vše uzavřelo na posledních dvou stranách v absurdním souboji dobrých proti špatným. Zpočátku se ještě John Creasey snaží příběh rozvinout v duchu špionážního románu, jenže to mu brzo přestane fungovat především proto, že děj nikam nesměřuje, pouze se opakují stejné motivy. Ostatně karty na stole jsou vyložené záhy a hra se už nepromění do konce vyprávění. Nemluvě o množství postav, které se mi průběžně pletly mezi sebou, přičemž neoslovil ani samotný dr. Palfrey, jehož si pamatuji jen proto, že si neustále natáčel kudrlinky na prst.