Druhá derivace touhy II.: Na prahu digitální teologie přehled

01.01.2022

Autor v knize uvádí: „Člověk má vědět vše o hovně a hovno o všem,“ říkávala mi jako malému moje milovaná babička – a toho jsem se tak nějak držel. Tomáš Sedláček je skutečně člověk, který má podle všeho co říct téměř ke všemu. V předmluvě na toto naráží i Michael Žantovský, když píše, že „expert je člověk, který ví čím dál víc o čím dál méně věcech, až ví nakonec úplně všechno úplně o ničem“ a dále navazuje, že v takovém případě je Tomáš Sedláček opakem experta. V tom dobrém slova smyslu.

S tím souhlasím. Tomáše Sedláčka vnímám jako renesančního člověka. A stejně jako on také rád strkám nos do různých oblastí lidského vědění a umu (jak Sedláček rovněž uvádí na str. 298) aniž bych byl v jakékoli z nich odborníkem. Ke vzdělávání a přemýšlení mě stejně jako jeho vede osobní zájem. Rád se zaobírám i stejnými tématy či oblastmi – fyzikou, filozofií, literaturou, digitalizací atd.

Sourodě nesourodá sbírka sloupků

Jde o druhou knihu ze série Druhá derivace touhy, kterou tvoří sbírka příspěvků na nejrůznější témata, které autor za posledních deset let postupně publikoval v Hospodářských novinách. Tyto zahrnují jak „přízemnější“ komentáře politických a ekonomických reálií, tak „vznosná“, a od každodenního života více vzdálená, filozofická zamyšlení. Formátem jednotlivé příspěvky odpovídaly krátkým sloupkům, a proto je i tato kniha tvořena sérií dvoustránkových útvarů edičně seřazených do různých tematických celků. Podtitul („Na prahu digitální teologie“) této knihy dále naznačuje, že jednotícím tématem je primárně digitalizace a její dopady na společnost. Přesto však jde předně o samostatné příspěvky, které na sebe pouze volně navazují tématy, kterému jsou věnované, nicméně v kontextu knihy nepředstavují jediný souvislý text. Kniha proto není ve svém celku tolik čtivá jako třeba autorova dřívější Ekonomie dobra a zla.