Dubna: Ostrůvky stability přehled
Veronika Büchler
Příběh střeženého města, kde se štěpí atom i lidské charaktery. Petr Weiner je nadaný jaderný fyzik, který prahne po kariéře. Jenže žije v socialistickém Československu, kde člověk s čistým štítem daleko nedojde. Zvlášť když nespolupracuje tak, jak má. Weinerovi hrozí, že jeho poslední naděje na vědeckou kariéru definitivně zhasnou. Ledaže by přijal nabídku Státní bezpečnosti — odjet do centra jaderného výzkumu Dubna v Sovětském svaze a přinést odtud informace, o které by tajná služba mohla mít zájem. Nepředvídatelný svět Dubny však diktuje vlastní pravidla.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dubna: Ostrůvky stability. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Čtivá sonda do života československých vědců v sovětské obdobě CERNu. Je poznat, že autorka je psychoterapeutka: vhled do duševních pochodů hlavního hrdiny je hluboký a věrohodný. Způsobem vyprávění historie bych román zařadil do linie nečernobílých narativů o naší minulosti, které narušují dichotomii dobrý vs. špatný, strana vs. lid atd. Což je vždy osvěžující.
Související novinky (1)
Sezona pomsty, Vyrytá znamení a další knižní novinky (47. týden)
17.11.2024
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dubna: Ostrůvky stability v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 6x |
v Mé knihovně | 23x |
v Chystám se číst | 36x |
v Chci si koupit | 9x |
Očekávání splněna méně než částečně: něco jsem se dozvěděla nového o atomovém městečku a vůbec jaderném programu SSSR (kniha končí perestrojkou). Autorka si o tom nastudovala dnes již o něco dostupnější (ale jistě ne komplexní) informace, mnohé ale zůstává utajeno.
Nicméně samotný příběh hlavního hrdiny byl hodně podivný a mnohé nepřesné až nevěrohodné, např. letmá zmínka o tom, že byl VYLOUČEN ze strany, by ve skutečnosti znamenala jeho konec v (jakémkoli) oboru a tvrdou perzekuci i jeho širší rodiny (navíc snad i jeho bratr byl v emigraci, takže tuplem). Mohl být možná ještě VYŠKRTNUT ze strany, což by znamenalo menší, byť stále velká omezení, ale případně by se mu při popisované vazbě na StB skutečně do Dubny podařilo dostat s rodinou a pracovat tam...
Krom toho nejen jeho konec byl podivný, ale celé jeho uvažování a jednání (a to pravidelné a časté ježdění autem, soukromě, jeho samotného z místa pod Moskvou až do Prahy??? - dle mého skrovného názoru by tam nemohl jako cizinec do soukromého auta ani sednout, natož se v něm po SSSR pohybovat, nemluvě o té vzdálenosti).
A z jiného pohledu mne doslova nadzvedlo, že když se na prvních stránkách hovoří o katastrofální havárii v Černobylu, v atomovém městečku, které žije zkoumáním jádra, bádá a řeší vše související s atomovou vědou, takže i energií, se to prakticky ledabyle! bez zájmu! přešlo a celou knihu se to vůbec neobjevilo, neřešilo, oficiálně, ani v kuloárech!
Autorka je s ohledem na popisovanou dobu příliš mladá, socialismus zažila maximálně sotva jako prvňáček, takže nemá dostatečný osobní vhled do toho, jak to u nás, tím méně v SSSR chodilo v tuhých dobách před revolucí/perestrojkou. Sice uvádí zdroje, ale hlavně staví na rozhovorech, a zřejmě to způsobuje zkreslení, nepřesností, až zásadní chyby. Proto za mne ve výsledku velké zklamání.
Pozn. : zmíněn je v textu - bez dalšího - Lysenko jako protiklad (nepřítel) Menelovy teorie dědičnosti, ale zase chybně jako _Lyšenko_