Dům paní Kláry přehled

08.02.2023

Péter Nádas (*1942), nositel Ceny Franze Kafky (2003), patří k nejvýznamnějším poválečným maďarským spisovatelům, vedle třeba Magdy Szabóové, Pétera Esterházyho, Tibora Déryho, Györgyho Spiróa, Istvána Örkényho, Lászla Krasznahorkaie, Ádáma Bodora, Györgyho Konráda, Sándora Máraie či Imre Kertésze (zatím jediného maďarského nositele Nobelovy ceny za literaturu). Od Nádase u nás vyšel jeho slavný monumentální román Kniha pamětí a kratší román Konec jedné ságy, já jsem si teď konečně přečetl výbor z próz Dům paní Kláry. Obsahuje celkem sedm textů ze 60. let, jimiž Nádas vstoupil do literatury a hned se značným ohlasem.
Už jako dvacetiletý na sebe upozornil brilantní psychologickou novelou Bible, v níž se, podobně jako v dalších povídkách výboru Zeď a Sanyika, inspiroval svým dětstvím v rodině prominentních komunistů, žijících v chráněných čtvrtích budínských kopců. Nádherná jímavá povídka Zahradník vypráví o muži zlomeném žalem po smrti milované manželky a jeho malém synkovi. Beránek, věnovaný Ladislavu Fuksovi, se odehrává v jedné osadě, kde obyvatelé nevraží na samotářského pana Rótha, který jako Žid prošel koncentrákem a spravuje místní park. Novela Dům paní Kláry vypráví o staré vyhaslé komunistické intelektuálce, sepisující své paměti, a její mladé hospodyni, kterou svádí mladíček ze sousedství. V jednolitém textovém proudu povídky Mínótaurus pojímá Nádas skutečnost v žánru absurdního divadla; tato poslední povídka výboru se mi jako jediná příliš nelíbila a nezaujala mě, ostatní ale byly skvělé, navíc když si uvědomíme, jak mladý byl autor, když je psal – jsou vyzrálé, přesvědčivé, výborně napsané a i na malé ploše jdou do hloubky...
(Mmch strašně se mi líbí ta minimalistická obálka Jiřího Troskova.)

26.09.2022

Vybráno pro ČV, asi jsem se v tom ztratila. Trochu v tom byl Proces i Zámek a všechno, asi proto vyhrál cenu Franze Kafky. Ve všech příbězích jsem byla ztracená, páté přes deváté a vlastně se člověk nic nedozvěděl. Hlubší smysl mi asi ušel.