Dva koně se sedmi nohama přehled
Magdalena Wagnerová
Román se odehrává v 90. letech minulého století, kdy čeští nakladatelé vstoupili na neprobádané území knižního podnikání. Tržní kapitalismus byl nesměle zahájen a souběžně s nově otevřeným prostorem svobody slova a zdánlivě nevyčerpatelnou nabídkou titulů, které bylo konečně možné vydat, protože tomu již nebránila cenzura, se vydavatelé museli střetnout s řadou překážek, na které nebyli připraveni, ale jež provázejí vydávání knih v tržních podmínkách. Nejinak je tomu i v nakladatelství Alfa, kde zastává funkci šéfredaktora Teodor Weinfurter, hlavní postava románu. Jde ve své podstatě o jakéhosi novodobého bojovníka s větrnými mlýny, ve svaté válce o každý titul každodenně putujícího mezi dvěma bojišti – jedním v nakladatelství, druhým v soukromí. Jako rozvedený muž stěhuje do svého bytu valem stárnoucí matku, rovněž bývalou knižní redaktorku, které už na světě příliš času nezbývá. Tato představitelka nakladatelského světa, který právě skončil, se stařeckou umanutostí urputně hájí metody, které už neplatí a postupně ztrácejí svoji hodnotu. I ona, podobně jako její syn, svádí boj marný a neodvratný. Její tělo odchází, ale mysl zůstává bdělá, o to drastičtější se synovi jeví skutečnost, před kterou matku nemůže ochránit. Může však ochránit sebe. I když se stále znovu ptá, kde leží pravda a co je správné, jednoznačná odpověď nepřichází. Je třeba dávat přednost obsahu nebo úspěchu? Kvalitě nebo kvantitě? Je kniha zboží, artefakt, pomíjející událost nebo trvalá kulturní hodnota, kterou stojí za to stále a znova obhajovat?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dva koně se sedmi nohama. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Hodně zvláštní, hodně zajímavé čtení. O knižním byznysu, o životě, o smrti.
O mnohém, pokud se nezaleknete, když na vás, stejně jako na mě, zpočátku zapůsobí obsah jaksi nekonzistentně.
Já měla knížku jen vypůjčenou, a protože mě moc zajímala příběhová linka a dychtila jsem zvědět, jak se co vyvine, nedařilo se mi držet netrpělivost na uzdě. Četla jsem příliš rychle, i když jsem věděla, že je to špatně.
Nelze totiž číst způsobem start - cíl, jak pěkně napsala moncele ve svém komentáři k jiné knize M. Wagnerové. Takovou knížku je třeba mít doma, po ruce, a po prvním eventuelním "průletu" se k ní vracet, šetřivě si ji učítat a užívat si přesně ty části, které napoprvé "zdržovaly". Dát si čas, přemýšlet.
Těším se na to.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dva koně se sedmi nohama v seznamech
v Přečtených | 1x |
Autorovy další knížky
2007 | Pověsti staré Prahy |
2010 | Pražská strašidla a všemožná jiná zjevení |
2015 | Rodinná anamnéza |
2003 | Jablečňák |
2013 | Příběhy starých pražských domů |
Vlastně mi můj původní komentář po pár dnech připadá neúplný a nedostatečný pro tak výjimečnou knížku. Je takový asi i proto, že jsem se zalekla obsáhlé anotace, kde je o ní zdánlivě už všechno. Jenže není.
Chybí tam, jak je ta knížka laskavá; třeba v momentech, kdy popisuje se značnou dávkou vtipu lidské slabosti, proměny stáří, chátrání, odcházení. To stačí málo, aby měla “legrace" studené prsty. Tady nemá.
Je to knížka moudrá; umí humor se špetkou soucitu, humor černý i trochu bláznivý, umí si odskočit z reality a zase se tam vrátit, umí toho hodně předat, co stojí za pozornost.
Vlastně vůbec nerozumím tomu, proč je tu jen jedno hodnocení.