Dva roky záklaďákem aneb jak to bylo doopravdy přehled
Petr Gruber
Co bylo kádéčko, pádlo, bigoš, hadice? Byla šikana všude? Jak veleli a jak se chovali důstojníci ČSLA? Na tyto a jiné otázky vám odpoví humoristický povídkový román, který nás vrací před rok 1989.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dva roky záklaďákem aneb jak to bylo doopravdy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Kniha spíš popisuje průběh základní vojenské služby, než aby šlo o humoristický román. Nebylo to špatné, ale veselých historek bylo trochu málo a děj se občas vlekl.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dva roky záklaďákem aneb jak to bylo doopravdy v seznamech
v Přečtených | 5x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 2x |
v Chci si koupit | 1x |
Štítky knihy
základní vojenská služba, branná povinnost
Autorovy další knížky
2013 | Voják Říše a svědomí |
2012 | Dva roky záklaďákem aneb jak to bylo doopravdy |
2021 | Zemřít dvakrát |
2023 | Policajtem snadno a rychle |
Vzpomínková kniha na dva roky prázdnin, které téměř nikdo nenáviděl, ale schází mě tam více o šikaně, je tu jen krátký odstavec. Křišťálovou noc ani splachování hlav do wc jsem naštěstí nezažil, ale ani bych to nepodstoupil. I tak to byla velká pakárna mezi cikánama a bigošama. Nikdy jsem to nepochopil, proč si nováčci (zobáci) tohle nechali líbit. Zase jenom o tom, jak se měl jeden na vojně celkem dobře. Na cvičení řízek? Ten jsme měli za celou vojnu jen 2x na vánoce, když někdo nechtěl rybu. A bonzovat plukovníkovi, že na ně nezbylo? My dostali za celý den v kruté zimě na cvičení na Šumave jen 2 švestky!!! a kdo si neukořistil kůrky tvrdého chleba tak nejedl. K pití voda ze zamrzlého potoka. Rano trocha horkého čaje, což byl luxus.
Řidiči se nesměli trestat basou natvrdo? U nás běžně choili řidiči do basy. Koláče, koblihy? My měli k večeři asi půl roku po sobě každý den!!! kolínka s rajskou, tudíž se na večeři nechodilo a šlo se rovnou do Army. A k snídani stále dokola sardinky v tomatě. Za celou vojnu jsem to nezažil a ještě si stěžovat, že nezbyly koblihy? Zavádějící název ... jak to bylo doopravdy, u nás to bylo úplně jinak.
U nás se místo déčka říkalo manták nebo mongol. A těch tu bylo asi 90%, aspoň na naší rotě, kam jsem se jako řidič dostal asi proto, že jsem odmítl vstoupit do KSČ a PŠM mě nic neříkalo. Samej Lakatoš a mongol. Absíci a pětimetři byly naprosto normální lidi, studovaní a ty samozřejmě mezi idioty, kteří drželi při sobě nebyli v oblibě. Prostě kniha o vojákovi, který pravou vojnu nezažil a měl se tak dobře, že o tom musel napsat. Doopravdy i z doslechu jiných posádek to bylo úpně jinak. Ještě nikdo nenapsal knihu o pořádné šikaně , jak někteří se raději zastřeli na stráži což jsem viděl pouze v jednom tv filmu.