Dvacet tisíc mil pod mořem I, II přehled

včera

Verne byl moje prázdninové čtení v bezpečí babiččiny půdy a s vůní sena za zády. Tam jsem prožívala zážitky z Vernových knih, žila pobytem na Nautilusu, držela profesorovi Arronaxovi palce, obdivovala zařízení Naitilusu a nutila babičku vařit divutvorné výtvory - ještě, že mě vždycky z kuchyně vyhodila :-)))
Dokonce jsem i probrečela noc, když jsem fakt věřila, že tohle je skutečný příběh ( bylo mi 9 let) a Nemo se chystal i s Nutilusem za Cháronem přes řeku Styx. Tehdy jsem asi Nema obdivovala a svou dětskou duší snad i milovala a bylo mi neskutečně líto, že Nemo a tím i kniha končí.

18.10.2024

Četla jsem knížku sedmiletému synovi, takže určitě nejsem cílová skupina...Na jednu stranu je celý příběh založený na parádní myšlence geniálního vědce a společenského vyvržence Nema, úžasná je i atmosféra podmořských navštívených míst. Na druhou stranu mě přímo vytáčely vztahy hlavních hrdinů. Podle mě vzal kapitán Nemo trosečníky na palubu Nautilo jen aby si mohl tzv. honit triko, aby měl nové publikum, které by mohl ohromit svými schopnostmi a znalostmi. Podobně vztah Arronaxe a jeho sluhy Conseille byl prostě parasexuální, marná sláva...ale takových vztahů jsou vlastně plné univerzity. No jak říkám, nejsem cílová skupina, ale synovi se kniha líbila a to je hlavní.