Podarené dvojčatá přehled

12.09.2024

Tohle byly jedny z knížek mých čtenářských začátků, dostala jsem chuť si je po skoro 30 letech opět přečíst. Bohužel už se nedají půjčit ani v knihovně a nové vydání už více jak 20 let nevyšlo, tak jsem je sháněla přes antikvariát. Ze začátku jsem byla nadšená - vrátit se zase zpět na dívčí internátní školu, která mě jako malou naprosto fascinovala, protože jsem nic takového samozřejmě neznala. Později mé nadšení ze znovushledání mírně ochladlo - kniha určitě není špatná, ale ačkoliv si i dnes ráda sem tam nějakou dětskou knížku přečtu, tak tohle mi přišlo opravdu hodně dětsky naivní. Svět je typicky dětsky černobílý - je buď perfektní dobro nebo zlo a to je velmi rychle idealisticky napraveno - dotyčná osoba si rychle uvědomí, jak se chová hloupě a skoro jako mávnutím kouzelného proutku je vše zase tzv. sluníčkové. Hezké na knize je to, že se v ní dějí opravdu naprosto normální běžné věci a děvčasta tropí takové ty běžné dětinské lumpárny, se kterými se děti běžně setkávají i dnes. Z celé situace pak dostanou náležité morální ponaučení. Pro dospělého nebo staršího dětské čtenáře to už moc není, ale pro mladší čtenáře to asi bude fajn. Docela mě zarazilo, že děvčatům v této první knize je 14 nebo 15 let a v podstatě nastupují na "střední školu". Já jsem si je v hlavách pamatovala jako mladší a ani teď bych jim podle chování rozhodně těch skoro 15 let nehádala. Chováním mi připomínají spíš tak dnešní 8 - 11leté holky. Tohle si myslím, že je také věková kategorie čtenářů, které by se kniha mohla nejvíce líbit.

Na to, že kniha už je 80 let stará, tak ale kupodivu neztrácí své kouzlo ani dnes a věřím, že i dnešním mladším dívkám by se mohla líbit. Když si vezmu, jaké měli před 80 lety ženy ve společnosti postavení, tak ta kniha je opravdu napsaná relativně nadčasově. Je tam pár situací, nad kterými jsem se musela pozastavit, ale je to tak nějak přirozenou součástí příběhu, že mě to nijak zvlášť nepobuřuje. A to že v knize místo emailů nebo telefonů spoléhají na posílání dopisů, písničky si přehrávají z gramofonu nebo si ve třídě topí krbem, není určitě nic s čím by si ani dnešní mladí čtenáři neuměli poradit, protože na podobné "středověké" prostředí jsou zvyklí třeba z Harryho Pottera. Myslím, že už před 30 lety pro mě tyto knihy byly tak trochu "fantasy", vzhledem k prostředí, ve kterém se odehrávaly, a současná česká mláděž to bude vnímat asi ještě silněji.

18.03.2023

Do čtenářské výzvy jsem hledala knihu se žlutou obálkou. V knihovně mi padla do ruky kniha mého dětství. Tato série mě provázela celým dětstvím a já tyto knihy četla neustále dokolečka.