Edda a Sága o Ynglinzích přehled
Snorri Sturluson
Snorri Sturluson (1178/9–1241) zpracoval severskou mytologii, známou také z tzv. Starší nebo Básnické Eddy, do svého druhu učebnice básnické tvorby. Jeho Edda obsahuje shrnutí eddické látky (pod názvem Gylffiho oblouzení), poučení o práci s ustálenými metaforami, typickými pro středověkou poezii (O jazyce básnickém), a v zásadě technický Výčet meter (do tohoto překladu nezahrnutý, protože v podstatě nepřevoditelný). Gylfiho oblouzení, těžiště Snorriho Eddy, je však vedle Starší Eddy jediným písemným zpracováním eddické mytologie, a proto Snorriho práce daleko přesahuje jeho původní záměr, jímž bylo znovuoživení skaldské poezie. Ve Snorriho zpracování jsou mytologie, představy o podobě, vzniku a vývoji světa, panteon i báje o bozích a bohyních vyloženy systematicky jako odpovědi na otázky fiktivního krále Gylfiho, který se pro vědění o božstvech a jejich moci vypraví až do jejich sídla, do Ásgardu. Sága o Ynglizích je Snorriho příspěvkem k historickému žánru pevně spjatému se severskou literaturou. Snorri své zpracování napůl bájeslovných příběhů o staroislandských panovnících spojil do souboru Heimskringla, Sága o Ynglinzích je její úvodní část.... celý text
Literatura světová Mytologie Historie
Vydáno: 2003 , ArgoOriginální název:
Edda Snorra Sturlusonar, 2001
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Edda a Sága o Ynglinzích. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (19)
![vlkcz vlkcz](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
Kniha, kterou je třeba číst v této formě. Tedy s předmluvou překladatelky, která zasazuje dílo a autora do kontextu doby a s rozsáhlým poznámkovým aparátem, který neodborníkovi poskytne lepší orientaci.
Jestliže někteří vtýkají Gaimanovu převyprávění severských mýtů přílišnou stručnost, pak by si měli přečíst Snorriho Eddu a zjistili by, že každý z Gaimanových příběhů je v originále pouze odstavcem.
Co mě na Snorriho přístupu moc pobavilo, byla skutečnost, jak na půdorysu "literárněvědného" díla vrátil do křesťanského světa pohanskou mytologii.
![Set123 Set123](https://www.databazeknih.cz/img/users/20_/208382/m_set123-8Yr.jpg?v=1687216969)
Do značné míry bych se zde mohl opakovat vzhledem k mému komentáři u starší Eddy, ale pokusím se být pokud možno originální.
Mimořádně oceňuji předmluvu, která popisuje život a dílo Snorriho Sturlusona, uvádí Eddu, i Ságu. Je velice užitečná a obsahuje informace, které přeci jenom čtení poněkud ozvláštní.
Co oceňuji nepatrně méně – a je to obecnější znak Eddy, i Ságy – není nějaká chyba, nebo něco co bych mohl kritizovat z hlediska formálního, jedná se spíše jen o jakousi skvrnku na kráse z pohledu čistě osobního. Zatímco je starší, poetická Edda čistá a ryzí, dokonalý originál, ničím neředěné mrazivé mytologie, Snorri, a nikoliv nepochopitelně, řízl onu čistou mytologii křesťanstvím, dějinami světa a jakousi podivnou „racionalizací“. Opakuji, dává to smysl a je to ve skutečnosti celkem elegantně, ač vtipně pojato, ale osobně mi to maličko kazilo požitek. Ta Trója, s tím Kristem mi to prostě maličko znepříjemnili. A upřímně, Augusta jsem tam fakt nečekal.
Jinak, hovoříme-li o knize, musíme ji pojmout jako dvě, respektive tři části. První je Edda a Básnický jazyk jako, řekněme podkapitola. Druhá část je Sága o Ynglinzích. A funguje to tu opět do značné míry podobně jako u starší Eddy. První část, O bozích (v tomto případě Edda a Básnický jazyk) je zábavná a neskutečně zajímavá. Druhá část, O hrdinech (v případě Ságy to platí ještě více), je prostě nudnější. No je to tak no… V první části nám Snorri bravurně převypravuje některé Eddické mýty ústy Vysokého, Stejně vysokého a Třetího. Je to dokonce i stejně koncipované jako starší Edda – čili jako jakási vědomostní exhibice. „Copak ty tohle nevíš? No to jsi ale blbeček, že neznáš jména těchhle osmnácti obrů a osmdesáti trpaslíků!“
Jazyk básnický navíc přidává i některé příběhy, které nepocházejí ze starší Eddy a já jsem na ně například už dávno zapomněl. Ano, znal jsem je jako malý, ale prostě jsem je nějak vytrousil a bylo velice milé si je osvěžit. A to ať již hovoříme o Lokiho příhodě s kozlem, nebo o Ódinovi, který sere na všechny básníky.
Sága je prostě méně zajímavá. Člověku se skoro zdá, že přejala biblické manýry s vyjmenováváním rodokmenů, jenom to trošičku opepřila nějakou drobnou příhodou ze života nějakého toho krále, nejlépe takovou historkou, která končila jeho relativně kreativní smrtí.
Obecně vzato je to skvěle napsané a pokud se chcete do skandinávské, či jednodušeji nordické mytologie dostat hlouběji, je tato famózní historická památka naprosto nezbytná. Ale osobně bych spíše doporučil starší, poetickou Eddu. Některé části z ní si přečtete i v mladší Eddě a mám-li být upřímný, ty části mne osobně stále zajímaly nejvíce, ale přečíst si ji jako celek je nezbytné. Potom bych doporučil jako shrnutí a doplnění dalších mýtů, zde přítomnou mladší Eddu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Edda a Sága o Ynglinzích v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 137x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 10x |
v Mé knihovně | 83x |
v Chystám se číst | 96x |
v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
2003 | ![]() |
1967 | ![]() |
1929 | ![]() |
1977 | ![]() |
Bylo zajímavé srovnat poetickou Eddu s tou od prozaickou Snorriho, který se nebál míchat mytologie a spojoval severské bohy i s bájnou Trójou. Pro další poety pak kniha slouží i jako učebnice, protože v ní Snorri vysvětluje opisy různých bohů apod. Neméně zajímavá byla i Sága o Ynglinzích, což je další ze Snorriho textů a jedná se o první část velkého celku, z něhož byla do češtiny přeložena už jen Sága o svatém Olavu.