Z mých pozdějších let – Jak vidím svět II. přehled
Albert Einstein
Tento druhý svazek sebraných esejů Alberta Einsteina zahrnuje asi patnáctileté období – 1934–1950; první antologie, vydaná pod názvem Jak vidím svět, obsahuje materiál převážně z let 1922 až 1934. Albert Einstein nepatří k té skupině vědců, kteří žijí ve „slonovinové věži" své výzkumné práce a zapomínají na svět kolem sebe. Naopak, byl vždy všímavým a kritickým pozorovatelem trendů a potřeb své doby. Často skutečně zasáhl písemnou či proslovenou výzvou, a vždy, což bychom rádi zdůraznili, v nějaké humanitární záležitosti. V tomto smyslu představuje kniha Z mých pozdějších let jak filozofické, tak politické a sociální postoje autorovy. Jednotlivé kapitoly jsou projevy, články, dopisy, výzvy a rozmanité, dosud neuveřejněné písemnosti. Považujeme za přednost, že je předkládáme veřejnosti téměř bez vydavatelských změn – jako působivý dokument plodů odpovědného, hlubokého a vysoce humánního ducha. Ukázka z knihy: Soukromý kapitál má tendenci soustřeďovat se v nemnoha rukou – částečně v důsledku konkurence mezi kapitalisty a částečně díky tomu, že technický rozvoj a rostoucí dělba práce podporují vytváření větších výrobních celků na úkor menších. Jako důsledek tohoto vývoje vzniká oligarchie soukromého kapitálu, jejíž obrovská moc nemůže být účinně kontrolována ani demokraticky organizovanou politickou společností. Členy zákonodárných orgánů totiž nominují politické strany, štědře financované nebo jinak ovlivňované soukromými kapitalisty, kteří se snaží z praktických důvodů izolovat voličstvo od legislatury. To má za následek, že zástupci lidu ve skutečnosti nehájí dostatečně zájmy znevýhodněných vrstev obyvatelstva. Navíc za daných podmínek soukromí kapitalisté nutně ovládají, ať už přímo nebo nepřímo, hlavní zdroje informací (tisk, rozhlas, vzdělávání). A tak je nadmíru obtížné, a ve skutečnosti většinou zcela nemožně, aby jednotlivý občan dospěl k objektivním závěrům a rozumně využil svých politických práv.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1995 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
Out of My Later Years, 1967
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Z mých pozdějších let – Jak vidím svět II.. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
..., Soukromý kapitál má tendenci soustřeďovat se v nemnoha rukou částečně v důsledku konkurence mezi kapitalisty a částečně díky tomu, že technický rozvoj a rostoucí dělba práce podporují vytváření větších výrobních celků na úkor menších...
Jako důsledek tohoto vývoje vzniká oligarchie soukromého kapitálu,
jejíž obrovská moc nemůže být účinně kontrolována ani demokraticky organizovanou politickou společností...
Členy zákonodárných orgánů totiž nominují politické strany, štědře financované nebo jinak ovlivňované soukromými kapitalisty, kteří se snaží
z praktických důvodů izolovat voličstvo
od legislatury...
To má za následek, že zástupci lidu
ve skutečnosti nehájí dostatečně zájmy znevýhodněných vrstev obyvatelstva. Navíc za daných podmínek soukromí kapitalisté nutně ovládají, ať už přímo nebo nepřímo, hlavní zdroje informací (tisk, rozhlas, vzdělávání). A tak je nadmíru obtížné, a ve skutečnosti většinou zcela nemožné, aby jednotlivý občan dospěl k objektivním závěrům a rozumně využil svých politických práv...
,, Kdo by odmítal uznat hledání objektivní pravdy a vědění jako nejvyšší a věčný lidský cíl...
Avšak dnes si musíme s hrůzou uvědomit, že tyto pilíře civilizované lidské existence už nejsou pevnou oporou. Národy, které kdysi směřovaly výše, se sklánějí před tyrany majícími odvahu otevřeně prohlašovat:
„ Právo je to, co nám slouží...!“
Hledání pravdy pro ni samu nenachází oprávnění a není tolerováno. Libovůle v zákonech, útlak, perzekuce jednotlivců, vyznání a společenství jsou v těchto zemích otevřeně praktikovány a přijímány jako ospravedlnitelné
či nevyhnutelné...
A zbytek světa si pomalu zvykl na tyto příznaky morálního úpadku. Chybí elementární reakce proti bezpráví a na podporu spravedlnosti tedy ta reakce, která z dlouhodobého hlediska představuje jedinou ochranu člověka, aby znovu neupadl do barbarství...
Jsem pevně přesvědčen, že vášnivá vůle po spravedlnosti a pravdě udělala pro zlepšení lidských podmínek více než licoměrné politické kalkulace, které v dlouhodobém měřítku zplodily pouze obecnou nedůvěru. Kdo by mohl pochybovat, že Mojžíš byl pro lidstvo lepším vůdcem než Machiavelli...?
Za světové války se kdosi snažil přesvědčit vekého holandského vědce, že v historii lidstva dominuje moc nad právem:
,, Nemohu vyvrátit správnost vašeho tvrzení, “ odpověděl, „ale rozhodně vím, proč bych neměl zájem žít v takovém světe...! "
Počínejme si v našem myšlení, cítění a jednání jako tento muž, odmítněme pŕíjmout osudný kompromis...
Nevyhýbejme se ani boji, je-li nevyhnutelný pro záchranu práva
a důstojnosti člověka. Jestliže se tsk budeme chovat, vrátime se brzy k podmínkám, které nám dovolí těšit se
z lidkosti... "
,, Co je významného na vlastní existenci, je si člověk sám sotva vědom, a někomu jinému by to jistě starost dělat nemělo. Co ví ryba o vodě, v níž plave po celý svůj život...?
To hořké i sladké přichází zvenčí, těžkosti zevnitř, z vlastního usilování. Většinou dělám věci, které mě nutí dělat vlastní přirozenost. Uvádí mě do rozpaků, že se za to člověku dostává tolik úcty a lásky...
Šípy nenávisti byly na mne vystřelovány také; ale nikdy mě nezasáhly, protože jaksi patřily do jiného světa, se kterým nemám vůbec žádný kontakt...
Žiji v oné samotě, jež je bolestná
v mládí, ale lahodná v letech
zralosti..."
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Z mých pozdějších let – Jak vidím svět II. v seznamech
v Přečtených | 30x |
v Knihotéce | 16x |
v Chystám se číst | 15x |
v Chci si koupit | 6x |
Štítky knihy
fyzika vědci věda Albert Einstein pacifismus
Autorovy další knížky
1993 | Jak vidím svět |
2005 | Teorie relativity a jiné eseje |
1995 | Z mých pozdějších let – Jak vidím svět II. |
1945 | Fysika jako dobrodružství poznání |
2005 | To nejlepší z Einsteina |
...,, Slova jsou a zůstanou prázdným zvukem, i cesta do pekel byla odjakživa dlážděna krásnými slovy o službě ideálu. Osobnosti se však neformují posloucháním a mluvením, ale prací
a aktivitou...
Neboť společenství standardizovaných jedinců bez osobní originality a osobních cílů by bylo jen ubohou komunitou bez možností rozvoje... "