Ema a kouzelná kniha přehled
Petra Braunová
Nechte se unést napínavým pohádkovým příběhem o Emě a její kouzelné knize. Ema žije v domě pro opuštěné děti a jsou s ní problémy… možná i proto, že má schopnost vidět neviděné a slyšet neslyšené. Touhou všech dívek z domu je navštívit jednou v životě, a to v den svých desátých narozenin, Město. I Ema se konečně dočká. Co podivuhodného a strastiplného prožije v Městě?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ema a kouzelná kniha. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (45)
To byla teda blbost.. Nalákala nás obálka a anotace, ale dost jsme se s touto knížkou při večerním čtení natrápily.. Pořád jsme čekaly, kdy se konečně začne něco dít - dlouhé popisné části jsem zkracovala, jak jen to šlo, a stejně to byla nuda nuda nuda. Celou knihu čekáte na slibovaný děj a pointu celého příběhu - a to se všechno uděje až v poslední kapitole. Škoda, rozhodně nedoporučuju.
Shodnu se s mnoha komentáři, že na téhle knize - konkrétně na vydání z roku 2018 - jsou nejkouzelnější právě ilustrace Evy Chupíkové. Příběh samotný je poněkud zvláštní, místy malounko nelogický, místy tajemný a vlastně kouzelný, jak tomu v knihách Petry Braunové bývá. Pokud vím, tak dospěláci se dělí do dvou táborů: jedni na knihu nedají dopustit (k nim se řadím i já), druzí ji naopak zavrhují. Takže mě nezbývá než zjistit, jak se bude líbit dětem - třeba těm z našeho čtenářského kroužku . . .
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ema a kouzelná kniha v seznamech
v Přečtených | 189x |
ve Čtenářské výzvě | 34x |
v Doporučených | 15x |
v Knihotéce | 28x |
v Chystám se číst | 54x |
v Chci si koupit | 18x |
v dalších seznamech | 6x |
Autorovy další knížky
2007 | Ztraceni v čase |
2010 | Ema a kouzelná kniha |
2014 | 3333 km k Jakubovi |
2017 | Dům doktora Fišera |
2012 | Tramvaj plná strašidel |
Dojemný příběh o touze být jako ostatní. Ema žije spolu s dalšími dívkami v domě jménem Sirotčinec. Tam končí ti, co nemají to štěstí mít domov, rodinu. Dnes se tomu říká dětský domov. V jednom takovém, které řídí Slečna, jsou dívky ve stejnokroji, vlasy mají v copech pečlivě učesané. Ale každá má jinou povahu, jen žádná z nich není jako Ema. Ta má na svůj věk fantazie až moc. Stavět hrady z písku nebo hrát si "na něco" je klasický projev dětského vývoje, ale vidět vily už je trochu moc. Vidí je jen Ema, nikdo jiný. Ostatní, včetně Slečny, si myslí, že jejich kamarádka se trochu zbláznila, ale malá mluvící stvoření vyvedou Emu z omylu. V den svých narozenin smí každá dívka navštívit Město, odchází samostatně, večer se vrací s překvapením pro každého. Ema se rozhodne pro něco obyčejného a přece užitečného.
Za mě krásný příběh.