Emilia Galotti přehled

19.02.2024

Překvapilo mě, když jsem se nedávno dozvěděl, že text právě téhle hry položil von Goethe na stůl čerstvě zastřeleného mladého Werthera. Dílo, o jehož existenci jsem celý svůj život neměl ponětí se mi tak znovu připomnělo jen pár dní poté, co jsem ho dočetl. Hm, dobře, nejsem nijak ezotericky založený, a tedy bez nějakého dalšího hloubání přijmu fakt, že se to zkrátka takhle seběhlo. Že náhoda je prostě jen náhoda.
Zajímavější pro mě bylo uvažovat nad tím, proč zrovna tahle hra? Co tím Goethe chtěl říct? Co tím Werther podle Goetheho chtěl říct? Upřímně řečeno, nedokážu uspokojivě odpovědět ani na jednu otázku, stav ponížení a pokoření nevěsty Emilie a jejího otce se mi nezdá být adekvátní paralelou Wertherova osudu. Nebo se snad chtěl Werther/Goethe ztotožnit se zabitým hrabětem Appianim a cítil se být násilně odstraněn od ženy, na kterou měl podle svého soudu právo?

Naštěstí Lessingův text dobře obstojí i sám o sobě, nejen jako rekvizita ve známějším literárním díle. Obstojí jako hra, která může mít, a také má, politický rozměr. Jasně. Ale já to stejně primárně četl jako univerzální příběh o boji za lidskou důstojnost tváří v tvář převaze moci, které není možné se ubránit.
Postavy působily živě, jejich strach, hněv i zděšení byly vykresleny věrohodně a jejich interakce se jevily uvěřitelně. Srovnání se Shakespearovými dramaty se mi nezdá být nijak přemrštěná, i tady docházejí všechny konflikty na samou hranu, a i zde se nedočkáme útěchy z laciného šťastného konce.
Tohle vše jsem ocenil a přijal s vděčností za vydatný zážitek. A bonusovou literární radostí pro mě byla postava odvržené hraběnky Orsini, jejíž kombinace smyslu pro čest a smyslu pro realitu byla úchvacující. Její mix hněvu, smutku, cynismu a humoru byl chutnou třešničkou na tomhle dobře upečeném nadčasovém divadelním dortu.

„Znáte mě? Jsem Orsina; podvedená, opuštěná Orsina. - Opuštěná kvůli vaší dceři. - Ale co za to může vaše dcera? - Brzy bude i ona opuštěná. - A pak další! - A další! - Ha! - Jak božská představa! Kdybychom se jednou my všechny – celá armáda nás opuštěných - proměnily v bakchantky a ve fúrie a kdybychom ho dostaly mezi sebe a roztrhaly ho, rozsápaly, vyrvaly mu vnitřnosti z těla, abychom našly srdce, které ten zrádce slíbil každé z nás, a žádné ho nedal! Ha! To by byl tanec! To by byl takový tanec!“

19.02.2024

(SPOILER) On ji chce za každou cenu získat a jde přes mrtvolu jejího snoubence, ona trvá na své cti a požádá svého otce o pomoc. Smutný příběh.