Mluvčí za mrtvé přehled
Orson Scott Card
Enderova sága série
< 2. díl >
Pokračování Enderovy hry. První kniha „Lusitánské trilogie”. Enderovo vítězství ve válce s termiťany otevřelo lidské rase víc než sedmdesát planet. Pod vedením Hvězdného kongresu lidstvo osídlilo Stovku světů. Ender celý život nesl tíhu viny, že vyvraždil celou civilizaci, a stal se prvním Mluvčím za mrtvé. Uběhly tři tisíce let. Kdokoli může kdykoli zavolat Mluvčího. A jeho úkolem je vysvětlit a obhájit mrtvé i živé. Za čí smrt bude Mluvčí hovořit na planetě Lusitania? Unese lidstvo tíhu kontaktu s nehumanoidní inteligentní rasou?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2010 , Laser-books (Laser)Originální název:
Speaker for the Dead, 1985
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mluvčí za mrtvé. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (59)
Wow, tak tohle bude ještě chvíli rezonovat. Mluvčí za mrtvé je jak formou, tak obsahem úplně jiná kniha, než Enderova hra a přitom nese mnoho společných myšlenek a některé ještě prohlubuje.
Velmi oceňuji, že se autorovi povedlo mě zaujmout téměř od začátku knihy. Nebyla tady snad jediná příběhová linie, která by mě nudila. Prasečíci byli velmi originální a naprosto skvěle propracovaní. Po většinu knihy, jsem si myslel, že jsem některé věci pochopil a odhalil. Ukázalo se, že to sice byla pravda, ale byla to pouze malá špička ledovce. V poslední třetině už knihu prakticky nešlo odložit. Všechno do sebe krásně zapadlo a Mluvčí za mrtvé poskytnul opravdu obří množství intelektuální potravy.
Jediné, co mi možná maličko chybělo byl nějaký vyslovený záporák na planetě Lusitanii, který by Mluvčímu překážel. Chvilku to vypadalo na biskupa, ale ve finále i ten vyšel docela se ctí. Konec plný naděje a optimismu také úplně nemusím, ale tady mi překvapivě ani tolik nevadil.
Po Enderově hře jsem absolutně nečekal, že by pokračování dosáhlo stejné úrovně, nicméně nakonec se mi Mluvčí za mrtvé líbil asi ještě o chloupek víc. Ano, je to kniha úplně jiná, ale to je jen další důkaz geniality autora, že dokázal napsat knihy tak rozdílné a přesto obě naprosto skvostné.
První díl nastavil laťku vysoko. Mluvčí za mrtvé ji nepřeskočil, ale ani nepodlezl. Místo toho šel svou vlastní cestou.
Kromě několika původních postav se představí množství nových charakterů a sil s
vlastními zájmy. Ender a jeho sestra (Demosthenes). Královna úlu toužící po vzkříšení termiťanů. Jane, takřka všemocná adaptivní AI. Matka církev a Děti ducha, dvě nesourodé náboženské frakce. Hvězdný kongres s jeho ultimátní válečnou flotilou a monopolem pro meziplanetární přenos dat. Uprostřed toho všeho se nachází jedna osamělá kolonie na planetě, na které byl objeven nejen nový inteligentní druh (Prasečíci), ale i nová strašlivá nemoc (Descolada). Jiskra právě
Podle číslovky druhý díl je ve skutečnosti předehrou, která rozdává karty a buduje dramatické pozadí pro následující díly. Předehrou, na jejímž konci vyskočí jiskra schopná zažehnout plamen, který pohltí a změní všechny známé světy.
Takto v kostce to zní skvěle. Proč tedy tak nízké hodnocení? Protože je to celé příliš přímočaré a uchvátané, což se projevuje zejména u Endera a způsobu, jakým se vyvíjejí jeho vztahy k ostatním.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (4)
1995 -
Cena Akademie sci-fi, fantasy a hororu
(Zahraniční kniha)
1987 -
Locus Awards
(Best SF Novel)
1987 -
Hugo Award
(Best Novel)
1986 -
Nebula Award
(Best Novel)
Kniha Mluvčí za mrtvé v seznamech
v Právě čtených | 6x |
v Přečtených | 721x |
ve Čtenářské výzvě | 7x |
v Doporučených | 55x |
v Knihotéce | 171x |
v Chystám se číst | 124x |
v Chci si koupit | 42x |
v dalších seznamech | 3x |
Autorovy další knížky
1994 | Enderova hra |
2002 | Mluvčí za mrtvé |
2001 | Enderův stín |
2002 | Xenocida |
2010 | Ender ve vyhnanství |
Mluvčí za mrtvé se řadí mezi nejlepší knihy, které jsem kdy četla. Naprosto mě to celé pohltilo. Skvělé postavy, děj, emoce, myšlenky, filozofie, psychologie....a já nevím, co všechno ještě se podařilo nacpat do poměrně útlé knížečky. Prostě se v téhle knize objevují všechny aspekty, které mě obvykle baví. Nadchly mě postavy i spousta myšlenek...mimo jiné to, že chování Jane je vlastně tou nejlogičtější variantou, se kterou jsem se u AI v SF literatuře setkala. Autorovi se podařilo, abych prožívala přesně ty emoce na tom správném místě a dokázala tak pochopit jednání všech zúčastněných stran a vlastně se nakonec dokázala přiblížit tomu, co bylo úkolem mluvčích za mrtvé.