Epistola in carcere et vinculis přehled
Oscar Wilde
Epistola: In Carcere et Vinculis – „Dopis: ve vězení a v řetězech“ je dopisem z vězení v Readingu adresovaný autorovu příteli. Jde o prozaickou báseň, v níž Wilde bilancuje celý svůj dosavadní život.
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 1933 , Rudolf ŠkeříkOriginální název:
Epistola: In Carcere et Vinculis – Letter: In Prison and in Chains, 1897
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Epistola in carcere et vinculis. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Tahle knížka se mi nečetla zrovna lehce, protože O. Wilde patří mezi ty, kteří mě v životě nejvíc ovlivnili, takže číst zápisky z jeho nejtěžších chvil nebylo právě příjemné. Také mám trochu problém s tím číst něco, co O. Wilde nezamýšlel jako umělecké dílo. Je to ale zajímavá sonda do jeho myšlení, dokresluje Wildeovu povahu a životní příběh, který je ve školách bohužel (jako téměř všechno) podáván dost zkratkovitě a A. Douglas je v něm pojímán naprosto nezaslouženě jako jakási Wildeova múza.
Mám doma vydání z roku 33, s grafickou úpravou od Toyen. Skvost na pohled, omak (nádherný, kvalitní papír)... a ten text... nadčasový, moudrý a velmi, velmi poučný.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Epistola in carcere et vinculis v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 22x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 30x |
v Chystám se číst | 8x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
dopisy vězení, věznice vzpomínky
Autorovy další knížky
1999 | Obraz Doriana Graye |
2005 | Jak je důležité míti Filipa |
1999 | Lady Fuckingham |
2004 | Strašidlo cantervillské |
1919 | Slavík a růže |
Kniha ukazuje, jak velká duch Oscar Wilde byl, navzdory jeho slabosti, vinou níž se nedokázal odpoutat od Bosieho. Čteme zde nejen biografii tohoto divného přátelství, ale také skvělé Wildeovy postřehy o přátelství, umění, náboženství a lidské duši.
Zajímavá je věta, která se zde třikrát opakuje: "Největší neřest je mělkost."
A pak je tu pojednání o Kristu, které je opravdu podnětné: "K duchaprázdným, neživotným, mechanickým systémům, které s lidmi nakládají tak, jako kdyby šlo o věci, a proto s jedním nakládají jako s druhým, neznal Kristus shovívavosti; pro něho nebylo zákonů; byly pouze výjimky, jako kdyby kterýkoli člověk nebo kterákoli věc byly na světě jedinečné."
Tento citát ukazuje hloubku porozumění Kristu, která je navíc tak skvěle vystižena! Kniha rozhodně stojí za přečtení.