Equus přehled

29.09.2011

Equus je zvláštní hra v tom smyslu, že často dokáže vzbudit silnější dojem, když je čtena, než když je sledována ve špatné inscenaci. Povaha toho, o čem se pojednává, totiž umožňuje v podstatě jediný způsob, jak text funkčně uchopit, a sice pracovat s holým jevištěm, bodovým osvětlením a zcela minimálním počtem rekvizit. To umožňuje soustředit se čistě a jen na postavy a jejich monology nezasazené do kontextu reálného prostředí jsou umocňovány právě tím, že zaznívají ve zdánlivě prázdném prostoru, čímž se daří dosáhnout dojmu jejich absolutní platnosti a naléhavosti. Ono totiž nejde o moc víc než o dějově poměrně řídkou a pečlivě spíchnutou historku podléhající předem určenému konceptu, které hrozí, že při jiném než perfektním zpracování vyzní neskutečně banálně. Což je škoda, neb podobných intenzivních pojednání o temných zákoutích náboženství a lidské duše, o pochybách o sobě a okolním světě je jen málo.