Etika Nikomachova přehled
Aristotelés
Aristoteles napísal spolu tri etiky: Veľkú etiku, Etiku Nikomachovu a jej inú verziu – Etiku Eudémovu. Aristoteles zakladá delenie spravodlivosti na zákonnú spravodlivosť a na spravodlivosť etickú. A práve etickej spravodlivosti sa venuje v diele Etika Nikomachova. Aristoteles ju považuje za spravodlivosť vo vlastnom zmysle slova, za rovnocennú s ostatnými etickými cnosťami (udatnosť, umiernenosť). To, čo má s nimi spoločné, je rovnosť, ktorej podstatu tvorí stred medzi dvoma krajnosťami. Ako udatnosť je stredom medzi strachom a smelosťou, ako je umiernenosť stredom medzi slasťou a strasťou, tak spravodlivosti patrí miesto v strede medzi páchaním krivdy a znášaním krivdy. Etická spravodlivosť patrí podľa Aristotela do oblasti dobrého a správneho konania, ktoré človeka vedie k jeho cieľu, plnému životu ako forme šťastia. Spravodlivosť teda nie je formou rozumovej cnosti ako schopnosti správneho teoretického poznania, nie je to cnosť, ktorá sa sprostredkúva učením a skúsenosťou. Je formou povahovej cnosti, ktorá sa získava nácvikom konania a privyknutím na konanie orientované na určitý cieľ.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2011 , Kalligram (SK)Originální název:
ἠθικὰ Νικομάχεια. Ethika Nikomacheia, -350
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Etika Nikomachova. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)
Nikomachova etika je jedním z nejvýznamnějších děl antické filozofie a západní kultury vůbec. Aristotelés v tomto díle zkoumá podstatu etiky a ctnosti, a nabízí hluboký, empirický vhled do toho, co znamená žít dobrý život. Jeho perspektiva je překvapivě čerstvá a originální, proto i hodnotná.
Jedním z ústředních konceptů je eudaimonia, překládána jako “blaženost, kterou Aristotelés považuje za nejvyšší cíl lidského snažení. Dosáhnout eudaimonie podle něj znamená žít život v souladu s ctnostmi, které představují “střednost mezi dvěma neřestmi. Tato myšlenka rovnováhy a správné míry je klíčová pro jeho etiku.
Dílo je ceněno pro svůj praktický přístup k morálce. Je podle mě praktičtější než deontologie nebo utilitarismus (dva hlavní směry dnes). Aristotelés neprezentuje etiku jako soubor pravidel, ale jako cestu osobního rozvoje a kultivace charakteru. Zdůrazňuje význam habitu – opakovaného jednání, které formuje naše ctnosti a tím i náš charakter.
Celkově je Nikomachova etika nadčasovým dílem, které nabízí hluboké porozumění lidské povaze a morálnímu jednání. Její přínos spočívá nejen v historickém kontextu, ale i v trvalé inspiraci pro hledání smysluplného a ctnostného života v dnešním světě. Znáte „Pursuit of happiness“ z americké ústavy? To je aristotelovský vliv.
Upřímně, to dílo jsem si zamiloval, ale ostatním to říkám opatrně, protože bych nerad nastavil nerealistická očekávání. Je to těžká kniha. Člověk musí s textem bojovat, interpretovat ho a ponořit se do něj. Odměna je sladká a sekundární literatura pomůže. Pro své potřeby budu kapitoly rozebírat. Kdyby to někoho zajímalo, zveřejním to během příštího roku na svém webu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Etika Nikomachova v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 118x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 9x |
v Knihotéce | 46x |
v Chystám se číst | 67x |
v Chci si koupit | 32x |
v dalších seznamech | 5x |
Možná je to tím, jak spis jako tenhle, měl sáhodlouhý vliv na celou moderní etiku a naše celkové pojetí toho, co jak vlastně je, o pomalu dvě a půl tisíciletí později, ale je snadné si tu skoro pořád říkat "já vím, já vím" "takhle to dělám" "takhle se na to dívám". Pro mě je tohle vše tak nějak informace za informací, u které si říkám "Přirozeně." "Jak jinak?" Jenže teorie se káže snadněji, než jaká je praxe v závodě krys.