Eugenie přehled

10.06.2021

Velmi příjemným překvapením pro mne byl lidový společenský román Eugenie (1885) od Václava Kosmáka (1843-1898), rodáka z Martínkova u Moravských Budějovic, kněze, buditele a písmáka. Ačkoli je dnes Kosmák valnou měrou zapomenut, ještě 25 let po své smrti (v Prosiměřicích na Znojemsku) byl tak populární, že tehdy během čtyř let vyšly v jednadvaceti svazcích jeho sebrané spisy. Proslulý byl hlavně svými "kukátky" - fejetony o situacích, lidech a místech, které Kosmák za svého vcelku krátkého, ale na tvůrčí činnost bohatého života zpravidla sám poznal a zažil. - Eugenie je příběhem setrvalého morálního pádu ženy ze středních vrstev; měšťanky nadané, hezké, chytré, ale také citové oploštěné s notorickým sklonem k manipulátorství s lidmi svého okolí. Někde jsem četl chrakteristiku románu Eugenie jako milostného románu pro ženy, ale téhle charakteristice bych se příkře bránil: Kosmák nikdy nesklouzává k prostoduchému kýči, tam, kde čtenář očekává jakýsi předpokladatelný a tím vlastně nezajímavý vývoj, autor rázně vstoupí a vyrávění utne. "Koncipient přitiskl kytici k ústům a zašeptal: "Má jsi, Eugenie, má jsi!" To ostatní si čtenáři snadno mohou domysliti a proto končím své vypravování o slečně Eugenii." Eugenie je kritickým dramatem, kterému onu lidovost dodává snad pouze jakási jednoduchost a prostota autorova vyprávění; věděl, že píše především pro svého venkovského čtenáře jižní a jihozápadní Moravy, ale nepředložil mu žádný levný cukrkandl. Slečna a později paní Eugenie si dovedně ochočila své rodiče, své přítelkyně, zotročuje nápadníky, všude probouzí pozornost pánského publika; osoby, které nechává jako vyšlapané schody za sebou, umírají, jsou špiněny manipulativní lží, ve zraněné bezbrannosti se topí v depresi, nebo tonou v apatii; to si Eugenie ani neuvědomuje, protože až do konce sleduje jak v zrcadle jediný cíl: sebe. Topografie: děj Eugenie se zřejmě odehrává zpočátku v Moravských Budějovicích, pokračuje v Jihlavě a pak snad v Lesonicích, což byla místa, která Kosmák během života dobře poznal. Umístění děje ale není v románu nijak podstatné a vycítit se dá jen z nepřímých narážek. - Pokud mohu subjektivně vyjádřit slabinu románu, byl by jím charakter hlavní postavy - činy a pohnutky Eugenie jsou víceméně přímočaře sestupné, bez zádrhele a kotrmelců, pád od nevinného počátku až k destrukci. Dobré je, že pozitivní postavy románu nevystupují do popředí, ale zůstávají matné. Jednou z úhelných je nenápadný dr. Hudec, který je, jak se uvádí, inspirován reálným Kosmákovým spolupracovníkem advokátem Špatinkou. - Přečetl jsem za tři večery, stěží jsem se od knížky vždy odtrhl. Dobré, pane pátere, děkuji s úctou. Zdánlivě lidový román, který překvapí. Moravský Zola, rozvrat po venkovsku.

18.05.2017

Tuto knihu jsem četla kdysi dávno v dětství, ale pořád vzpomínám. Jak píše mulderka...stále se dá číst a je stále poutavá.