Eutanazie: Má každý právo na smrt? přehled
Yves De Locht
Umírání někdy trvá velmi dlouho. Belgický lékař Yves de Locht se s umírajícími pacienty setkává neustále a trpícím umožňuje volbu důstojného odchodu. Kniha vybízí k otevřené diskuzi, zda je dobré legalizovat dobrovolnou smrt nebo je její uzákonění až příliš nebezpečné. Skutečně by měl mít každý člověk právo na smrt?
Literatura světová Příběhy
Vydáno: 2019 , AlpressOriginální název:
Docteur, rendez-moi ma liberté, 2018
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Eutanazie: Má každý právo na smrt?. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Společnost má jedno velké tabu, které považuje za něco špatného - je to smrt. Všichni k jí míříme a každý jinak dlouho. Lidi kteří trpí, by měli mít v každé zemi právo na ukončení bolestného a nedůstojného života.
Tato kniha popisuje cestu lékaře, který se snaží nevyléčitelně nemocným pomoct, jeho příběhy jsou pravdivé a dost z nich mrazí. Ta síla, kterou musí francouzský člověk mít, aby cestoval do Belgie, za někým kdo mu pomůže, je neuvěřitelná.
Neskutečně důležitá knížka. Krom toho se dozvíte, jak fungují zákony v Belgii a proč pacienti z Francie cestují do Belgie, aby mohli pokojně odejít.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Eutanazie: Má každý právo na smrt? v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 18x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Knihotéce | 6x |
v Chystám se číst | 11x |
v Chci si koupit | 4x |
Našla som v knižnici úplne náhodou, pretože tam na mňa doslova čakala v začiatkoch mojej životnej cesty ruka v ruke so smrťou... dobrovoľnou, ktorá nie je u nás (často) pochopená a (zatiaľ ani) umožnená pre pacientov v neznesiteľných fyzických a psychických bolestiach. Musela som sa ešte cestou domov zastaviť v kaviarni, aby som mohla čítať... a potom v ďalšej, lebo som nevydržala až do vlastnej obývačky, ako mi autor čítal otázky a myšlienky z hlavy. Verte mi, ja žijem vedľa smrti a niekedy by som si priala mať možnosť podať si s ňou ruky (neumieram ja, ale milovaný "Will" - náš vlastný príbeh Než som ťa poznala). Je to kniha o ceste k životu, k jeho poznaniu a prijatiu, k začiatku a konci, ktorý tiež môže byť začiatkom, pretože s autorom absolútne súhlasím, že dobrovoľných a nezákonných, bolestných, trpiacich a zúfalých odchodov zo života by bolo ďaleko menej, pokiaľ by mohli byť zákonné, dôstojné, sprevádzané a v láske. Nie je to jednoduchá téma, ani jednoznačná, ale doporučujem celým srdcom a mysľou človeka, ktorý sa smrti díva do očí každé ráno aj večer, skúste prečítať, premšľať nad tým...