Fabian - příběh moralisty přehled

07.01.2019

Přečetla jsem tento příběh v knize Příběhy z dětství i z dospělosti a je to to nejsmutnější, co v ní bylo. Několik prvních kapitol jsem si myslela, že to odložím bez dočtení, ale vydržela jsem, a i když to v průběhu i na samém konci opravdu není žádná legrace a přečetla jsem to s naprosto vážnou tváří, musím uznat, že jsem udělala dobře, když jsem vytrvala, i když to celé na mne působilo jako vyloženě tristní. V okamžiku, kdy se Labude svěří Fabianovi s nevěrou své nastávající ženy, to začalo být pro mne poutavé. Musím uznat, jak dovedně autor dává najevo, jak těžká je vlastně svoboda muže propuštěného z práce. Vůbec líčení všech příhod, a hlavně líčení Fabianova snu mi připadalo jako spisovatelský obraz malíře Brueghela. A hlavně mi při mnoha větách bylo jasnější, proč autory knihy v Německu té doby nesměly být vydávány.

Nevím, jaký překlad četla paní fialka, ale v mém se Labudova snoubenka jmenovala Leda. Taky mě vůči budoucím čtenářům docela mrzí, že tu vyzradila děj. K mému názoru...
Nechtěně jsem otevřela knihu hned zprvu na poslední stránce a přečetla si konec, za což jsem si nadávala. Naštěstí se mi podařilo v průběhu čtení zapomenout, co jsem si přečetla, takže jsem byla překvapená. Jinak je knížka celkem ponurá. Fabian nedojde štěstí, ztratí nespravedlivě přítele i ženu a nenajde smysl života.