Falešný rytíř přehled

04.05.2020

Příběh plný záměn a předstírání. Společnice Aelfhild se vydává za svojí paní Sigrun, zmrzačený a zjizvený válečník Gui za svého lenního pána, rytíře Gilberta. Gui je velký sympaťák, který si hodně vytrpěl a snaží se smířit s traumaty, bezprizorností a krutým osudem. Tajně touží po harmonickém rodinném životě. Hašteřivá Aelfhild se chovala celou dobu dost dětinsky, naivně a hlavně útočně (zaťaté pěstičky plné vzteku, neustálé stížnosti apod., tady teda "ach jo," já tohle až agresivní, popudlivé chování nemám ráda. Ta hádavá ženská snad svému ochránci neřekla jedinou nekonfliktní větu, kromě poslední stránky :)).
Naopak jsem uvítala, že se po delší době zase nějaká harlekýnka odehrává v opravdu dávných dobách, až v drsném středověku. Je to vítané zpestření.
Mohlo tam být více děje a méně planého mudrování (stále dokola jak se kdo cítí, jak Aelfhild ta divokost sluší a že má Gui noční můry, po čase to opakování podobných myšlenek začalo být nadbytečné a nikam to nevedlo). Naštěstí v poslední třetině příběhu dostane kniha dramatický spád a děj tím oživí. Navíc mezi postavami je přesvědčivá touha a vášeň.
Harlekýnky jsou pro mě speciální žánr a tak je budu hodnotit naprosto jinými měřítky (a hvězdičkami) než klasické knihy, které jsou samozřejmě úplně jiný level. V rámci toho, co v tomto nakladatelství vzniká, si myslím, že je to spíše lepší průměr a tak hlavně za sympaťáka Gue dávám poněkud nadsazené 3,5 hvězdičky. Už kvůli té fúrii, jejíž hysterii musel, chudák, pořád zvládat, korigovat, omlouvat se jí za něco, uklidňovat jí, no, měl s ní prostě očistec, který zvládl se ctí. Ten si jí musel opravdu pracně dobývat. :)
A také pro to, že hodnotím jako první čtenářka a zrovna od téhle oddechovky nechci nikoho odrazovat.