Fantom Manhattanu přehled

dnes

Dějově pěkné ale po čtenářské stránce nezáživné

15.06.2024

Netradičně zvolený žánr operního světa obnažil slabiny Forsythova stylu psaní. Ani tajemstvími opředená postava fantoma nestačila na vytvoření obvyklé atmosféry napětí, která provází jeho romány ze špionážního prostředí. Popisný, nezáživný úvod připomínající čtenáři příběh Fantóma opery, mě upřímně už jednou odradil. Je to ale přece jen můj oblíbený spisovatel, tak jsem se k dílu vrátila. A jsem tomu ráda. Oceňuji dílo coby hold hudební tvorbě Andrewa Lloyda Webbera, potažmo spisovatele Gaston Lerouxe. Forsyth se drží své osvědčené spisovatelské praxe a čtenáři do detailu osvětluje jazykem zbaveným emocí - i když píše i o emocích - scény a děj odehrávající se v Paříži a New Yorku. Zapomněl však vnést do svého romantického díla fantazii, lehkost a představivost. Kdy pak novinář svým pohledem začal popisovat to, co čtenář téměř shodnými slovy slyšel o pár minut dříve z úst jiného vypravěče, prověřil Forsyth mou oddanost jeho tvorbě podruhé. Fantoma opery znám z dob svých hudebních studií, tak jsem byla na Forsytha docela zvědavá. Zůstávám u uznání vzdání holdu, knihu samotnou - ne tak už příběh a pokračování fantómova života - ale vysoce ocenit nelze. Forsytha nicméně z okruhu svých oblíbených autorů určitě nevyřadím.