Jak lvové přehled
Petr Schink
Fastynger van Hauten série
< 2. díl
Svět monstrózních plechových korábů, kráčejících parních strojů, mechanických rytířů, ale i nebetyčných věží vyšinutých mistrů metafysiky. Svět městských slumů zalidněných tisícihlavou hydrou chudoby i trolími otroky, které v nekonečných řadách chrlí průmyslové laboratoře Líhně. Svět, kde se mytická monstra stávají každodenní realitou a na obranu před nimi potřebujete profesionála. Někoho jako je Fastynger van Hauten. Znáte ho jako lehkomyslného floutka, pistolníka a tak trochu lumpa z knihy Století páry, teď jen chce přežít další den, vydělat trochu peněz a ochránit děcko, které je možná něco víc, než jen další válečný sirotek. Z hlubin staletí i z dob ne tak vzdálených natahují své pařáty démoni minulosti a hrozí rozmetat na kusy křehkou rovnováhu, do které se na kratičký okamžik usadily šíleně rozhoupané misky vah osudu. Kdo a proč chce zabít malého kluka? A nebylo by nakonec pro všechny lepší, kdyby se mu to povedlo? Fastynger si to nemyslí a věřte mi, jeho nechcete naštvat. I když mu vezmete jeho zbraně, naději a nakonec i život…... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jak lvové. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)
Řekla bych, že tento druhý díl byl trochu slabší než ten první, ale těžko posoudit, jelikož to bylo vlastně něco úplně jiného - odlišné sestavení příběhu, nepravidelné retrospektivní vložky (z ničeho nic všechny pojednávaly o Myrtle a když se pak jedna vzpomínka vrátila k Fastyngerovi, musela jsem přelistovat knihou daleko dopředu, protože jsem si nemohla vzpomenout, kde se v minulosti nacházel naposledy) a střídání ich a er formy. Nevadilo mi to, ale myslím si, že oba díly celkem dvoudílné série by měly být sestaveny stejným stylem, to je můj osobní názor a také proto ubírám jednu hvězdičku - kniha mi nepřišla úplně ucelená, konzistentní, chybělo mi to tam.
Nicméně obsah byl skvělý, napínavý, čtivý a hlavní hrdina ve mě vzbudil zájem, takže jsem chtěla vědět, co bude dál. No řekněte, mohli byste nefandit notorickýmu paku a pistolníkovi s rozbitýma rukama, který vzal pod křídla drzého výrostka a rozhodl se, že ho bude mít rád?
Byla to zábava, oba díly si v budoucnu určitě ráda přečtu znova.
Moje první setkání s Petrem Schinkem a nemůžu říct, že by bylo špatné. Fastynger van Hauten je dobrá postava. Žoldák, který víc jedná, než přemýšlí, ale který jeho poměrně jednoduchý příběh autor možná až zbytečně obaluje do poměrně velkého množství informací kolem. Ty jsou neskutečně hutné a pořád jsem se nemohl zbavit dojmu, že když bych znal i první díl, bude se mi to číst lépe. Příběh ze současnosti se střídá se vzpomínkami, které mají zaplnit mezi čas mezi první a druhou knihou. Osobně jsem si ale říkal, že by bylo lepší, když by se méně popisovalo a víc jednalo.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Jak lvové v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 52x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Knihotéce | 71x |
v Chystám se číst | 28x |
v Chci si koupit | 5x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2010 | Století páry |
2006 | Kalibr .45 |
2015 | Jak lvové |
2011 | Vylévání krve |
2006 | Špinavá práce |
Fastynger van Hauten byl zajat, vězněn, zmrzačen a téměř zabit bratrstvem Caighean Óir, a to všechno jen kvůli svému svěřenci, mladému Abeliovi Granusovi, který kromě toho, že je nadán neobyčejnými metafyzickými schopnostmi, je dost možná i jeho syn. Když Fastynger unikne z Caigheanské pevnosti, slibuje pomstu. Ale nebude to tak jednoduché, jak se na první pohled zdálo. Petr Schink navazuje tímto románem na svou povídkovou sbírku Století páry, která položila základní stavební kameny van Hautenova světa. Na nich vyrůstá současný příběh, který nám minulé události a mnohé ze zákulisí připomíná v řadě retrospektiv, jdoucích ruku v ruce s primární dějovou linií. Dalo by se říct, že čteme příběh v příběhu a občas tato vedlejší struktura dokonce převezme taktovku a zcela zastíní hlavní motiv. Tím spíše, že Petr Schink dá na některých výhybkách přednost vedlejší trati a odvede nás do úplně jiných končin a k jiným cílům, než bylo očekáváno. Tato metoda je na jednu stranu zajímavá a originální, na druhou stranu tak trochu potírá a stravuje sama sebe. Výsledkem je amalgám rozpaků a nadšení, v němž je toho pozitivního jen o chloupek víc než toho negativního.