Planeta samých chlapců přehled

30.06.2024

Rozsahem nevelká kniha je pravdivou a nepřikrášlenou výpovědí o neradostném životě části velkoměstské gay komunity. Mladí muži, kteří jdou za svým chtíčem, tráví večery a noci v gay klubech a barech, jedno uspokojení střídá druhé, často s drogovou podporou, bez perspektivy a budoucnosti. V prvním sledu se kniha může zdát jako mozaika střípků, zážtků, vzpomínek, myšlenek, tak jak je naturalisticky hovorovým jazykem klade vypravěč za sebou. Ve druhém sledu ale lze v knize najít - řešeno slovy Evy Kantůrkové v předmluvě - "touhu po vtzahu, po niterném dotyku, a současně strach z něj a zoufalství z neschopnosti vytvořit ho". Doporučuji k přečtení, i když si nejsem jist, zda jsou tyto prožitky jednoduše přenositelné ke čtenáři, který nemá zkušenost s tímto prostředím. Pozorný čtenář tam ale tu druhou linku zmíněnou Evou Kantůrkovou jistě najde.

14.01.2024

Knihu jsem si po několika letech přečetla znovu, abych na ni v brzké době mohla navázat titulem Bulvár slunce, který ještě neznám. A jsem ráda, že jsem si tuto knihu mohla připomenout. Kniha na mne působí hodně niterně, místy trochu rozervaně. Cesta hledání sebe sama, svého místa na zemi, hledání identity a toho, kdo jsem a co vlastně chci a jak se mám vypořádat s okolím - to tu vidím jako nosná témata. Někdy trnitá, někdy bolestivá. Nějak jsem tentokrát při čtení knihy cítila z knihy melancholii a odevzdání, hlavně v závěru. Četlo se mi to ale přitom pořád dobře. Hodnocení nechávám stejné jako před lety. A jsem zvědavá, s čím přijde volné pokračování.