Bulvár slunce
Adam Georgiev
Planeta samých chlapců série
< 2. díl >
Bulvár slunce je volným pokračováním novely Planeta samých chlapců (2008). Jediný český autor věnující se homosexualitě zde rozvíjí osudy svých hrdinů Oproti předchozí knize je však jeho text filozofičtější, formálně méně souvislý, a ve své koláži se zabývá vnitřním svárem boha a ďábla v člověku, čímž se dotýká zásadních témat lidské existence. To podporuje i zveřejněná korespondence se slavnou spisovatelkou, v níž rozpoznáváme Evu Kantůrkovou. Kniha je opět maximálně otevřená, nezná tabu, a tím se může jevit šokující. Autor již má po obsahové i formální stránce svůj čitelný rukopis, ojedinělý v soudobé české literatuře.... celý text
Přidat komentář
Čekal jsem víc. Ve stwejném duchu jako Planeta samých chlapců. Přečteno, odloženo. Asi jsem si myslel, že autor svou plochost dokáže dalším dílem rozvinout a to, o co seč kniha pokouší, tedy být vhledem do duše LGBT lidí, pojme opravdověji. Díky, ale znovu už nejspíš ne...
Nejzajímavější mi přijde titulní fotografie od Roberta Vana.
Subjektivní pohled na “dark” pražskou gay komunitu, povídání o Kristovi a samochvalné texty a recenze ve mě velký dojem nezanechaly.
Nevím, čím si tahle kniha zasloužila všeobecné vysoké hodnocení?!
Kniha o hledání sebe sama, hledání nějaké hlubší filosofie a místy snad i Boha? Ale kdeže. Dle mého autor prostě jen píše to, co se mu v danou chvíli honí hlavou a z toho pak poskládá nějaké věty a kapitoly. A přihodí pár vulgárních výrazů a postřehy z návštěvy gay klubů.
Autor má evidentně slabost pro jistou herečku, kterou zde ztvárnil jako manželku presidenta a hodně ten příběh byl podobný jejímu.
A věnovat kapitolu soukromé korespondenci s paní Kantůrkovou, byla už jen poslední kapka.
PS: paní Kantůrkovou mám rád, jako spisovatelku ji uznávám, ale nechápu její postoj k propagaci tohoto mladého autora. Je to jen proto, že píše menšinouvou tématiku? Jinak nevím, zase takový zázrak to není. Ale nebudu soudit, každý si udělá představu sám.
Osudy homosexuálních mladých mužů a jejich vnitřní svár boha a ďábla v člověku.
Nechci nijak hanit, ale divím se, jak něco takového může vůbec spatřit světlo světa a rozutéct se mezi lidi. Škoda peněz, papíru, úsilí.
Bylo to více filozofičtější než předchozí díl, ale co je vlastně filozofie? Z veliké části (nebo celé?) nesmysly! Opět to bylo naprosto neuspořádané, chaotické, zmatené. Vesměs platí to, co jsem napsala k Planetě samých chlapců.
Ačkoliv nechápu, když autor psal "příběh" a najednou do toho vtěsnal určitou vlastní cestu a korespondenci s někým, kdo mu udělal "předmluvu" ke knize. Ptám se, proč?!
O kom, o čem to tedy bylo? O gayi, (který je hodně komplikovaný nejen sám, ale také vztahy, které vede), který snad ani nemá jméno nebo o autorovi a jeho práci? Ať už jsou postavy naprosto smyšlené nebo již zmiňovaný gay je sám autor, což nikde není psáno, pan autor by si nejspíš měl ujasnit jasné hodnoty a představy. Ne, že do 130 stránek frkne všechno, co se mu zlíbí a v tu chvíli napadne, aniž by to mělo kouska smyslu a pointy. Což považuji za docela důležitý faktor, při psaní.
Dvě hvězdy - ještě nižší než u prvního výtvoru. Divím se, že hodnocení je poměrně veliké, na to, co to opravdu je. Za mě doporučení tato brožurka nedostane. :(
Není to jediný autor, co píše o homosexualitě. Myslím, že to pro život není až tak velký problém, jakým se z toho často dělá. Jsou horší záležitosti.
Štítky knihy
homosexualitaAutorovy další knížky
| 2007 |  Deník sestry Lídy Baarové |
| 2008 | Planeta samých chlapců |
| 2009 | Bulvár slunce |
| 1997 |  Hana Hegerová... a láska klečí na hrachu |
| 2009 | Zabij mě, Eliso |
Bulvár slunce je volným pokračováním Planety samých chlapců. Setkáváme se ze se stejným vypravěčem a opět ho pozorujeme na cestě životem při hledání sebe sama v proměňujících se vztazích ke druhým. Je tu patrný posun od preferované fyzické lásky k lásce duševní, romantické.
Oproti předchozí knize je však Bulvár slunce o něco víc filozofický. Klade si tu různé existenciální otázky a nutí čtenáře k zamyšlení.
Celkově je text více střípkovitý. Dohromady to ale tvoří zajímavou mozaiku, kdy na jedné straně autor dává nahlédnout do života LGBT komunity (a místy je to hodně syrový a nepřikrášlený pohled), na straně druhé ponouká čtenáře se zastavit a klást otázky a odpovídat si na ně.
Je to psané velmi přístupným jazykem. Jak autor umí na jedné straně být květnatý, na straně druhé nemá problém přejít k hovorovým, až vulgárním výrazům. V tomhle to má vcelku široký záběr.
Za mne to je velmi zajímavé dílo, které nemám úplně k čemu přirovnat - a možná proto hodnotím vcelku vysoko.