Fikční světy lyriky přehled
Miroslav Červenka
Kniha Fikční světy lyriky je věnována tématu z oboru teorie umělecké fikce, přinášející v současnosti nové zásadní poznatky pro zkoumání literární teorie. M. Červenka tentokrát svůj zájem o význam a jeho výstavbu v literárním textu zaměřil na konstrukt fikčního světa, jemuž je v současné době ve světě věnována velká pozornost. Většina takto zaměřených teorií se ovšem věnuje především epice a románu. Autor se proto orientoval na konfrontaci těchto pohledů s vlastním zkoumáním oblasti lyriky, především z hlediska fikčních subjektů, jejich světů a komunikace. Výsledkem takových úvah je závěr, že teorie fikčních světů je pro lyriku stejně nosným východiskem jako pro epiku. Studie je cenná nejen představením autorových úvah, ale i širokým kontextem, daným citacemi ze současné, u nás nepříliš přístupné literatury, jejíž autoři mají přitom zásadní vliv na vývoj literární teorie.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Fikční světy lyriky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
pokud někdto tuto knihu hodnotil 20%, tak to beru pouze jako nepochopení tématu a divím se
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Fikční světy lyriky v seznamech
v Přečtených | 13x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 1x |
Štítky knihy
teorie fikčních světůAutorovy další knížky
1957 | Básnický almanach 1956 |
1995 | Dějiny české literatury IV. - Literatura od konce 19. století do roku 1945 |
1990 | Slovník básnických knih |
2003 | Fikční světy lyriky |
1996 | Obléhání zevnitř |
Jak píše pavča, tahle kniha si 20 % nezaslouží, i když na druhou stranu se odbornou literaturu vždy zdráhám vůbec hodnotit, zvlášť pokud nejsem na dané téma dlouholetým expertem. Přesto však myslím, že se jedná o odvážný pokus v rámci literární teorie, respektive teorie fikčních světů, přinést do teorie nejen málo prozkoumanou oblast lyrické tvorby, ale též i přinést přesvědčivé důkazy o tom, že smrt autora, ono heslo senzacechtivých postmoderních hejkalů, není plodné, pokud o literatuře uvažujeme jako o specifické komunikaci, kde zpráva má vždy nejen svého příjemce, ale i odesílatele. Subjekt ve všech možných stupních či realizacích je hlavním předmětem bádání, subjekt jako empirický autor (aktuální svět), subjekt díla (hranice aktuálního/fikčního světa, vnitrotextový), lyrický subjekt (vnitrotextový obyvatel a zprostředkovatel fikčního světa, význačný svou cirkularitou, jelikož teprve čtením rekonstruujeme fikční svět lyrického subjektu, ale zároveň i ono konstruované, tj. fikční svět, právě on ustanovuje, předpokládáme ho proto před světem samým, i když teprve jeho, fikčního světa, čtením se nám vyjevuje) a případný další subjekt v rámci fikčního světa. Na straně čtenáře je to pak subjekt empirického čtenáře, implikovaného čtenáře, adresáta lyrického subjektu. Ano, text je někdy složitý na pochopení, rozhodněte se nedá srovnávat s Fořtovým Úvodem do sémantiky fikčních světů, s jejich znalostí je už do značné míry počítáno, ale proto nelze knihu hodnotit špatně, jen proto, že je psána pro užší okruh čtenářů. Za mě si kniha zaslouží opakované čtení, ne všemu jsem rozuměl, každopádně kvituji originální, odvážný a erudovaný vstup a zanesení lyriky do hájemství fikčních světů, neboť fikční svět lyriky je světem mysli lyrického subjektu. V tomto pojetí je lyrika komunikace především dvou světů, vnitřního světa lyrického subjektu s naší vlastní niterností, proto se občas poezie dokáže nás dotýkat jakoby zevnitř. Je intimní zprávou o světě.