Fortinbras přehled

25.03.2021

Politickopornografický pamflet Fortinbras od Františka Zavřela je dílo pozoruhodné snad pouze svým politickým vizionářstvím. První díl (a první verze) Fortinbrase vyšel v roce 1930. Autorův jazyk je křečovitě jednoduchý až neumělý, snažící se marně o expresivnost. Jak napsal ve své disertaci o Františku Zavřelovi v roce 2013 Eduard Burget, dnes bychom zřejmě o tomto "románu" nic nevěděli, kdyby jej neproslavila jednak tragická postava jeho autora, kolaborujícího s fašisty a marně se snažícího prosadit se jako dramatik, a jednak zběsilá reakce tehdejších politiků a cenzury. Zavřel totiž - jak to chápali patrně správně cenzoři - ve Fortinbrasovi v postavě mocného oligarchy Viléma Claudyho vylíčil tehdejšího ministra zahraničí Edvarda Beneše. Claudy je monstrum, stvůra, hlava chobotnice, kterou je nutno ostranit pro blaho Československa, píše ve svém spisu Zavřel. Pavel Dan, hlavní postava románu a Claudyho nevlastní syn svého otčíma zavraždí s pomocí Claudyho ženy a své milenky Felicity. "Felicita, Pavel a komorná, předstírajíce úžas, stanuli ve dveřích ložnice. "Co se tu stalo?" vykřikla Felicita spěchajíc k mrtvému těla. "Sebevražda," řekl tajemník dotýkaje se revolveru pevně zasazeného do pravice Claudyovy. "Vražda," zasykl Rosenkranz. "Zavolejte policii!" řekla neznámá osobnost sluhovi, který se objevil ve dveřích." - - - Kostrbatý a přitom emotivně zcela plochý a chudý sloh Fortinbrase, jeho šablonovité postavy a prostoduchý děj svádí k otázce, zda by se stal román svým způsobem vůbec kdy tak kultovním, kdyby jej neproslavily cenzurní zásahy a z nich zpětně plynoucí reklama kterou zavřel sám sobě dělal. První vydání románu bylo z větší části zabaveno, Zavřel pak knihu v duchu československé a později i protektorátní cenzury upravoval, dopisoval a vydával stále znovu. Pouhý první díl Fortinbrase vyšel v roce 1939 už v 8. vydání - alespoň podle údaje na obálce, což ale mohl být jednak reklamní tah a jednak to nemuselo svědčit o velkém nákladu knihy, jejíž každý další tisíc výtisků autor s vydavatelem označovali jako další vydání. Literárně je to nezajímavé, ba svou prázdnotou až odporné, atraktivní možná byly ve své době časté erotické scény a náznaky a příchuť skandálu. Cenzurní štvanice proti Zavřelovi prozrazuje možná nejvíce o paranoii a malé sebejistotě politické reprezentace první republiky, když se tímto žlučovitým pamfletem zabývala. Jak píšu výše, pozoruhodné je však Zavřelovo politické vizionářství. Předpověděl vzestup Mussoliniho, ruský nacionalismus a ve Fortinbrasu I. v roce 1930 především to, co se stalo Československu dne 15. března 1939. Zavřel do svého předčasného penzionování - právě kvůli vydání skandálního románu Fortinbras - pracoval na ministerstvu zahraničí. Zřejmě viděl více pod pokličku a své myšlenky nijak necenzuroval. "Pavel Dan, zavěšen do krásné Felicity, díval se do bouřících ulic. Zdálo se mu, že jejich útočný rytmus se zhušťuje… Pohlédl na kousek papíru, který mu vypadl z novin koupených na rohu ulice. Byla to mapa Budoucího Německa. Rakousko, samozřejmě už připojené k Německu, obklopovalo Čechy ze tří stran. Německé kraje Čech a Moravy byly zakresleny stejnou barvou jako Německo. Zbývala malá ploška uprostřed s pěti šesti městy a potupným názvem: Tschechien." - Zavřelův Fortinbras (tak se jmenoval kníže Norvežský ze Shakespearova Hamleta) je z literárního hlediska bezcenný salát, ale jeho kontexty jsou zajímavé. Proto má smysl jej číst. Četl jsem 1. vydání I. dílu z roku 1930. Vydal L. Mazáč v Praze, knížka má 208 stran. (Pro zájemce odkazuji na výše zmíněnou skvělou dizertaci Eduarda Burgeta, dostupnou na internetu.)