Františkánskej živel: Jak žít z Boha a dávat lidem přehled
Ondřej Havlíček , Šebestián Pavel Smrčina
Chvíli recesista a chvíli kontemplativní kněz, potom zase manažer a jindy prostý poutník. Je to prostě živel. Františkánskej živel! Šebestián Pavel Smrčina vzpomíná v knižním rozhovoru na své dětství a dospívání, zkušenosti z vojny i studií teologie, ale také na kněžská působiště. Odkrývá své úspěchy v práci s lidmi na okraji společnosti nebo při vedení velkých farností, ale také vlastní chyby, z nichž některé vedly málem k jeho vyloučení z řádu. Životní příběh Šebestiána Smrčiny je v knížce prokládán přirozeně navazujícími úvahami o Bohu, víře, životě, vztazích nebo církvi. Provokativní otázky novináře Ondřeje Havlíčka vedou Smrčinu k detailnímu vysvětlování myšlenek, názorů a přesnému formulování představy o křesťanském postoji ve světě, kde „život je Dostojevskej“, ale „Bůh je jednoduchej“.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Františkánskej živel: Jak žít z Boha a dávat lidem. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Kratke uderne dilo o zivote nekoho, kdo s pokorou prijima sve chyby i top veci, ktery vytvoril ci zazil. Dalsi ze zajimavych osobnosti, ktere ukazuji, ze i s "cernoprdelnikama" je bzunda a maji co dnesnimu svetu dat.
S P. Šebestiánem jsem se setkala jen jednou (a ještě zdálky), ale i přesto na mě (i na ostatní přítomné) velmi zapůsobil, takže jsem si s chutí přečetla tuto knihu. Škoda, že není delší...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Františkánskej živel: Jak žít z Boha a dávat lidem v seznamech
v Přečtených | 24x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Mé knihovně | 5x |
v Chystám se číst | 6x |
v Chci si koupit | 2x |
@ Pilát říkal: „Co je pravda?" Ježíš: „Já jsem pravda." Dneska říct, co si o něčem opravdu myslím, jak to vidím já a jaké mám hodnoty, a stát si za tím je koledování si o problém. Za politickou korektnost, toleranci a respekt ke kdečemu se schovává často agresivní manipulace a zastrašování. Ano, třeba z nás udělají černoprdelníky, klerikály, kdecofoby a fanatiky, ale musíme znát svoji identitu a stát si za ní.
@ Dřív jsem si myslel, že musím se všema spolupracovat a rozpustit jejich předsudky, aby zjistili, že se s náma dá bavit. Ale zjistil jsem, že je to boj s větrnými mlýny. Dnes více rozlišuju vnitřní povahu věcí, více naslouchám a ptám se Ducha Svatého, kudy jít a kudy ne. Dřív jsem upřednostňoval soulad nad prosazováním pravdy, dnes chci žít se všemi v pokoji, nakolik je to možný. Ne však za cenu zapření Krista. A já chci říct, že v tý oplatce je Pán Ježíš a já si před ním rád kleknu. A Panna Maria je má nebeská Matka a její srdce je mi domovem. A rodiče jsou tatínek a maminka, jak to Bůh stvořil, a počaté dítě je člověk, a ne něco. A kdo ví, kde ještě budeme muset čelit mlze, kde není jasné, co je světlo a co temnota. Chci hlásat Krista.
Mnohé jde vyčíst v rozhovoru mezi řádky.
Pravdivost a nulovou přetvářku.
Odvahu jít do věcí po svém.
S pokorou přijmout následky.
V životním příběhu otce Šebestiána se zrcadlí obtíže i radosti současné Církve...
Záblesky ryzího františkánského ducha...
Rozhovor je stručný, tazatel jistě nepatří k nejvyzrálejším. Škoda.
Přesto jde o autentický životní příběh s úspěchy i pády, který rámuje poctivá odevzdanost tradici v hledání reality Boha v tomhle často bláznivém a chaotickém světě.
Hodně jsem ocenila závěr, ze kterého cituji v úvodu.
"Duchu Svatý,
prosím tě o tvý světlo a tvůj pokoj. Prosím, abys nás vedl ve své pravdě, aby nepřítel do tohoto setkání neměl přístup. Aby v tom byla radost a aby v tom šlo vnímat tvůj záměr a linii, kterou od věčnosti zamýšlíš v mým životě. Aby ses v tom oslavil a aby tato knížka mohla zahřívat srdce lidí a aby to nesytilo lidi nesprávně, ale správně....
Amen."
8/10