Friedrich Nietzsche: kurs šestipřednáškový přehled
Otokar Fischer
Šestero tiskem vydaných přednášek ze semestrálního kurzu Otokara Fischera, který proběhl na Universitě Karlově roku 1913. V jednotlivých přednáškách podává prof. Fischer komentář k životu, ale především dílu jednoho z největších a nejsvéráznějších filosofů v dějinách. Jeho texty jsou o to zasvěcenější, že autor je zároveň Nietzscheho předním překladatelem.... celý text
Biografie a memoáry Filozofie Historie
Vydáno: 1913 , J. Otto - Ottovo nakladatelstvíOriginální název:
Friedrich Nietzsche: (literární studie): (kurs šestipřednáškový)
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Friedrich Nietzsche: kurs šestipřednáškový. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Friedrich Nietzsche: kurs šestipřednáškový v seznamech
v Přečtených | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Chystám se číst | 2x |
v Chci si koupit | 1x |
Štítky knihy
filozofie Friedrich Nietzsche, 1844-1900 literární kritika
Autorovy další knížky
1954 | Domove líbezný |
2014 | Almanach na rok 1914 |
2008 | Poutník a píseň |
1968 | Verše pro tajnou chvilku |
1918 | Přemyslovci |
„Ano, vím já, kterak sluji.
Žíznivě já vyšlehuji,
sebe sžírám plamenem.
Vzplane, co má ruka schvátí,
čeho nechá, zuhelnatí:
dojista, já plamen jsem.“
(Nietzsche)
* „Nietzschův život, plynoucí bez velkých vnějších událostí, ovládaný dvěma velkými vášněmi, ctižádostí a touhou po poznání, a jen zřídka zasažený hlubším citem pro ženu, není románem dobrodružným, nýbrž románem vzdělání a duše a historií několika přátelství.“
* „Z děl samotných sotva by se dalo vyčíst, kolik smutku a bolu leželo na Nietzschovu životě; z hrdosti a objevitelské radosti jeho filosofie dalo by se leckdy hádati spíše na dobyvatele než na skromného tichého učence, (…), jejž nejdůvěrnější přátelé velebili pro mírnou dobrotu a k němuž churavící osamělé dámy vzhlížely s úctou a důvěrou.“
* „Že příliš miloval, proto se mstil; proto syn protestantského faráře napsal Antikrista, proto bývalý triebschenský host vydal pamflet proti Wagnerovi, proto nadšený patriota metal německé vlasti a německým krajanům zlomyslné urážky do tváře, proto hlasatel vroucího idealismu vysvětloval pesimismus ze zkaženého žaludku.“
* „Nad zuřivou tou proklamací nové války a nového božství klene se jasný, bohatý, sladký den zlatého podzimku, kdy bobtná hrozen a kdy zraje vše; o bezstarostném plýtvání jeseně, o průhledných, barvami žhnoucích, nejkrásnějších dnech září a října mluví tu (v Ecce homo) básník, sám syn a zbožňovatel jeseně. … nemůže si vynachváliti … dobroty počasí a lidí, s jimiž mu jest jednati, a na nichž na všech, ať to třeba hokynářka či sklepník, odkrývá krásné lidské vlastnosti a plno laskavé pozornosti.“